Cestovatelské tipy a rady na cesty

Azory – díl 2 – zahrady v Ponta Delgada – neděle.

Ještě nemáme půjčené auto a tak děláme program nasměrovaný na jízdu autobusem do městaAle po ránu a po vydatné snídani si jdeme prohlédnout ještě okolí pláže pod našimi lodžiemi, abychom přeci jen věděli co to v okolí máme za možnosti. A dobře jsme udělali. Oceán je v odlivu a tak se nám daří projít se jen tak v plavkách po měkoučkém, do růžova zbarveném písku až na konec pláže. Tady je k dispozici zázemí pro plavčíky, co velmi pečlivě sledují, co se jim děje ve vodě. Oceán totiž pořád bouří. To zázemí má převlékárny, WC, sprchy, skříňky na cennosti.

zázemí pláže u aparthotelu Barracuda v části S.Roque jiný pohled od pevnosti v S.Roque na město Ponta Delgada

No a za ním pak je na výběžku stará pevnost ze 16 století, co byla využita i v II.světové válce a stál zde jakýsi výkonný kanon. No a pak se dostáváme na druhou menší plážičku, kde je přírodní bazének mezi skalisky. Tady se kocháme tím, jak občas, když přijde vlna a narazí na skaliska, doplní v bazénku vodu. Ideální pro malé ratolesti. Ale jsme sledováni plavčíkem a on za námi dojde a podá vysvětlení, že oceán je nyní v odlivu, ale po dvou dnech v tomto bazénku bude i metr vody a tak si máme dát pozor. Když zjistí, že se jen kocháme a pak zase půjdeme, s úsměvem odchází. Ještě ho ale na oplátku informuji, že takovéto, ale větší bazénky mají na Madeiře. Děkuje za informaci a spokojeně odchází.

na pláži Populo v obci Livramento na pláži Populo v obci Livramento Čti více…

Azory díl 3 – první naše cesta autem na západní pobřeží ostrova.

Dnes bylo 20.června a já šel vypůjčit rezervované vozidlo. Dojel jsem autobusem do Ponta
Delgady a zašel do půjčovny na náměstí Campo S.Francisco. Přesně na 11 hodinu to bylo
zabukované a taky přistavené. Poprvé jsem měl auto Ford, kde klíče neexistují, startuje se
zcela jinak a tak napoprvé to ani nenaskočilo, byl v tom fígl a už ho znám. Na tachometru
bylo jen 993 km a plná nádrž. Ale hned na počátku nervy. Z platební karty byla načtena
kauce ve výši 890 eur. Takže jsem zvědav, jako to vše dopadne. No z Ponta Delgada jsem se vrátil, naložili se věci a jeli jsme směrem na západní stranu ostrova, aby jsme uviděli za
předpovídaného krásného a slunečného dne první, hojně navštěvované místo Sete Cidades.
Bez problému jsme objeli hlavní město po dálnici a odbočili jsme v místě, kde to ukázala
hnědě zbarvená směrovka. Už vím, že takto značené směrovky vedou jen na krásná místa
s krásnými výhledy. No a to první co bralo dech byly krávy, černo bílé či černé, co na Vás
koukají za ohradou, kterou tvoří kvetoucí hortenzie.

místo keřů jen krásné a rozvinuté hortenzie typická krajina - hortenzie a černobílé krávy

A vy jedete po silnici, kde všude kolem jsou hortenzie. No prostě nádhera, kterou u nás prostě neuvidíte. Jen připomenu, že takový květináč s hortenzií u nás pořídíte za 490 Kč. No a tady všude hortenzie. Většinou bílé či světle modré, no a pak i jiné tmavě fialové či modré. Ale růžové zatím nikde.
No vyjeli jsme na vrchol kráteru, místo s výhledem jasně označené, na něm spousta aut a pak obrovský hotel bez oken, bez dveří, zarostlý v zeleni a kolem les s jinými jehličnany než
vidíte u nás. Hodně zajímavé a krásně romantické místo k podívání a zamyšlení nad nicotností bytí. No prostě bere to dech. No a pak už jen zíráte pod sebe na dvě jezera, jedno světle zelené a druhé, jakoby plné sinice, ale světle zelené sinice. Kolem okolo strmé svahy porostlé zelení, to proto, že stojíte na okraji propadlého kráteru zaplněného vodou. Mezi jezery je most, který ty vody propojuje, ale barvy si každé to jezero drží.

a jsme nad jezery a městem Sete Cidades no a tohle vlevo je Lagoa Verde Čti více…

Azory – díl 4 – termální vody a fumaroly ve Furnas.

Podle předpovědí na webu www.yr.no mělo být tento den škaredě. Na západě tmavá modrošedá barva letících mraků, na východě jen světlý odstín, takže tam by mělo být pěknější počasí. A taky bylo, jen bylo pod mrakem a sem tam mrholilo, nějaký výrazný déšť nebyl a tak jsem zvolili přiměřeně dobře. Do Furnasu to bylo takových 45 km, ale pak se v městě samotném vyznat to bylo složitější. Mátlo nás to, že tu byla spousta směrovek na Ponte Delgado, ale jeden směr byl přes severní dálnici a ten druhý po jižní silnici, kterou jsme přijeli. No a ve městě samotném to bylo ještě složitější najít samotný termální park. Pro pěší nic složitého, pro řidiče pěkný oříšek. Ten správný směr ke vchodu do parku měl totiž jednosměrnou ceduli a na příjezdu jen zákaz odbočení vlevo. No a tak jsme zabloudili a naše tápání přerušili až na místním hřbitově a tak zcela náhodně máme trofej ve fotkách náhrobků, které vypadají jako semafory u nás na křižovatkách.

na hřbitově ve Furnas - náhrobky jsou zde jako semafory dům na střeše ve Furnasu

Ale nakonec jsme taky našli dům postavený na střechu a nahlédli do pěkného novějšího kostela. No a pak už jsme zaparkovali a pěšky dohledali ten termální park a vstoupili do něj. Cena vstupenky zase stoupla a bylo to na osobu 6 eur. V poznámkách jiných cestovatelů to bylo jen 5 eur. Ale my toho bohatě využili a rochnili se v teplé, asi 36 a více stupňů teplé, hnědě železem zabarvené vodě.

procházíme se parkem a nyní do převlékárny a do plavek a už si bahníme Čti více…