Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Na cyklostezce kolem rožnovské Bečvy – srpen 2016.

Na cyklostezce kolem rožnovské Bečvy – srpen 2016.

Tak se podařilo realizovat nápad podívat se do Rožnova pod Radhoštěm a pak se projet kolem Bečvy do Valašského Meziříčí a ještě i o kousek dál. Jak jinak než se na místo výjezdu přesunout vlakem. On totiž nově jezdí přímý spoj z Kroměříže přes Bystřici pod Hostýnem až na konečnou do Rožnova pod Radhoštěm. Vyjeli jsme v 8.35 z Bystřice pod Hostýnem, aby jsme se tam někdy odpoledne zase vrátili. Ve Valašském Meziříčí se nemusí přestupovat, ale vlaky na sebe z různých směrů čekají a tak jsme čekali na zpožděný osobní vlak od Hranic na Moravě. ČD se předvedla ve svém normálním podání. No oželeli jsme jen 20 minut co měl vlak své zpoždění a z nádraží v Rožnově jsme se hned vydali na centrální náměstí, kde se stále tvoří fronta u stánku s výbornou zmrzlinou. Asi je to ta nejlepší, co lze v Česku ochutnat, pěkně vláčná, smetanová s mnoha příchutěmi. Vychutnáváte ji na lavičkách pod už hodně vzrostlými stromy v parčíku na náměstí v Rožnově.

dsc_9934_57299 na náměstí v Rožnově pod Radhoštěm dsc_9936_57301 v parku v Rožnově

Kolem je to už jako v Rakousku, všechny fasády v novém a čistém provedení. No prostě jako bych vyjel do zahraničí. Protože jsme věděli o tom, že kousek za Rožnovem mají také menší golfové hřiště dali jsme si takový malý cíl, a to že se tam nejdříve podíváme, a pak se teprve vydáme po toku řeky Bečvy.
No a tak jsme projeli kolem dřevěné vesnice, kde přesunuly vchod a nainstalovaly zde nový turniket a umístili ho poblíž parkoviště. No prostě změny k lepšímu. Skansen jsme vynechali a dojeli na cyklostezku, co nás vedla na Horní Bečvu. Po přejezdu lávky nad řekou Bečvou jsme se najednou ocitli za plotem areálu koupaliště, kde bylo tak akorát lidí a jevilo se to jako pěkné místo k relaxaci po cyklo výletě.

dsc_9938_57303 koupaliště v Rožnově dsc_9940_57305 na golfovém hřišti za Rožnovem Čti více…

Nečekané putování krajem Vysočiny – srpen 2016 – druhá část

Nečekané putování krajem Vysočiny – srpen 2016 – druhá část .

Ale skutečně jako na houpačce se k nám zachovalo počasí a tak přišel den, kdy hned po ránu mrholilo. No tak c s tím udělat. Pojedeme „autíčkem“ jen tak a navštívíme místa, kde jsme nebyli a která nás nějak osloví. No a stalo se. Za Škrdlovicemi je městys Krucemburk a tady byl pochován Jan Zrzavý.
Takže jsme se šli projít na místní hřbitov, abychom viděli jak je tady malířský mistr mistrů uctíván. Bez komentáře, jen fotky a tichá vzpomínka na jeho osobnost a jeho čepičku, kterou má i na své pamětní desce na obecním úřadě.

dsc_9309_57017 v obci Krucemburk - Křížov, cestou ke hřbitovu dsc_9310_57018 pamětní deska Jana Zrzavého

Pak jsme popojeli do Hlinska. Jen tak, prostě proto, že jsme tady nikdy nebyli. přestalo mrholit a dokonce začalo být i příjemně podmračené počasí, akorát na prohlídku místní rarity Betlému. Jde o soubor lidových staveb uprostřed města, které byli rekonstruované a nyní jsou hojně navštěvované.

dsc_9340_57046 jsme v Betlémě v Hlinsku dsc_9350_57056 jsme v Betlémě v Hlinsku Čti více…

Nečekané putování krajem Vysočiny – srpen 2016 – první část .

Nečekané putování krajem Vysočiny – srpen 2016 – první část .

Ne vždy to přijde tak najednou, že by jste měli někam zajet a pobýt tam, kam se už delší dobu odhodláváte vyrazit. Ale stalo se a byli jsme osloveni co by náhradníci, a protože už nás v této lokalitě upoutaly články na „toulkách“, tak jsme to brali a vyrazili téměř ze dne na den.
Bylo do Škrdlovic do pensionu Bodlák. Kousek od Velkého Dářka a se spoustou příležitostí pro krásné, dobré i špatné počasí.
Ale že nás po příjezdu budou překvapovat majitelé pensionu tak, že takové služby jsme ještě ani v zahraničí nepoznali, to jsme nečekali. měli jsme sebou elektrokola a paddleboard. Takže to byl hned první den výlet kolem rybníku Velké Dářko přes bažinou přírodní rezervaci

dsc_9074_56782 rybník Velké Dářko dsc_9083_56791 rašeliniště u Velkého Dářka

do vesničky Radostín s krásným rybníkem uprostřed obce, kde je radost pobývat někde na opravené chaloupce.

dsc_9092_56800 v obci Radostín dsc_9101_56809 v obci Radostín Čti více…

Zážitky a srovnávací poznatky z okolí Rejvízu a Javorníku – červenec 2016.

Zážitky a srovnávací poznatky z okolí Rejvízu a Javorníku.

Necelý týden v době úplňku v měsíci červenci roku 2016 jsme se vydali do Jeseníků na Rejvíz aby jsme si po dvě noci užívali dárkového balíčku na relaxační pobyt v hotelu Franz. ( www.hotelfranz.cz )
Jeli jsme „autíčkem“ a s elektrokoly. Jeli jsme tam přes Vrbno pod Pradědem, abychom poznali cestu, kudy jsme ještě nejeli. Musím tuto cestu jen doporučit, protože příroda kolem je nezvyklá, zejména když do té přírody kolem silnice svítí letní sluníčko. První naše zastavení bylo v obci Horní údolí u krásného kamenného kostela, kde zjistíte že tato lokalita byla obývána převážně Němci.

dsc_8643_56447 kostelík v Horním Údolí, kde dříve bydleli jen Němci dsc_8644_56448 kostelík v Horním Údolí, kde dříve bydleli jen Němci

Pak silnice začne stoupat až na Rejvíz, kde stojí domečky, dnes už všechny krásně opravené a s udržovanými zahrádkami. Hned na začátku se objeví krásně opravený hotel Franz, kde jsme se ubytovali a sjednali si termíny pro zážitkové podvečery dvou dnů, na které byl poukaz zakoupen. Kola jsme dali do kolárny a šli se projít na Mechové jezírko, což je přírodní rezervace, kam se dostanete po dřevěném chodníčku a průchod se platí Symbolický příspěvek na údržbu cesty se platí až v domečku, který je hned na vstupu do této přírodní rezervace.

dsc_8662_56466 cestou k mechovému jezírku na Rejvízu dsc_8669_56473 mechové jezírko na Rejvízu Čti více…

02 Azory – zahrady a město v Ponta Delgada – neděle.

Azory – díl 2 – zahrady v Ponta Delgada – neděle.

Ještě nemáme půjčené auto a tak děláme program nasměrovaný na jízdu autobusem do městaAle po ránu a po vydatné snídani si jdeme prohlédnout ještě okolí pláže pod našimi lodžiemi, abychom přeci jen věděli co to v okolí máme za možnosti. A dobře jsme udělali. Oceán je v odlivu a tak se nám daří projít se jen tak v plavkách po měkoučkém, do růžova zbarveném písku až na konec pláže. Tady je k dispozici zázemí pro plavčíky, co velmi pečlivě sledují, co se jim děje ve vodě. Oceán totiž pořád bouří. To zázemí má převlékárny, WC, sprchy, skříňky na cennosti.

dsc_6085_53882 zázemí pláže u aparthotelu Barracuda v části S.Roque dsc_6434_54225 jiný pohled od pevnosti v S.Roque na město Ponta Delgada

No a za ním pak je na výběžku stará pevnost ze 16 století, co byla využita i v II.světové válce a stál zde jakýsi výkonný kanon. No a pak se dostáváme na druhou menší plážičku, kde je přírodní bazének mezi skalisky. Tady se kocháme tím, jak občas, když přijde vlna a narazí na skaliska, doplní v bazénku vodu. Ideální pro malé ratolesti. Ale jsme sledováni plavčíkem a on za námi dojde a podá vysvětlení, že oceán je nyní v odlivu, ale po dvou dnech v tomto bazénku bude i metr vody a tak si máme dát pozor. Když zjistí, že se jen kocháme a pak zase půjdeme, s úsměvem odchází. Ještě ho ale na oplátku informuji, že takovéto, ale větší bazénky mají na Madeiře. Děkuje za informaci a spokojeně odchází.

dsc_6483_54270 na pláži Populo v obci Livramento dsc_6472_54259 na pláži Populo v obci Livramento Čti více…

03 Azory – první naše cesta autem na západní pobřeží ostrova k Sete Cidades.

Azory díl 3 – první naše cesta autem na západní pobřeží ostrova.

Dnes bylo 20.června a já šel vypůjčit rezervované vozidlo. Dojel jsem autobusem do Ponta
Delgady a zašel do půjčovny na náměstí Campo S.Francisco. Přesně na 11 hodinu to bylo
zabukované a taky přistavené. Poprvé jsem měl auto Ford, kde klíče neexistují, startuje se
zcela jinak a tak napoprvé to ani nenaskočilo, byl v tom fígl a už ho znám. Na tachometru
bylo jen 993 km a plná nádrž. Ale hned na počátku nervy. Z platební karty byla načtena
kauce ve výši 890 eur. Takže jsem zvědav, jako to vše dopadne. No z Ponta Delgada jsem se vrátil, naložili se věci a jeli jsme směrem na západní stranu ostrova, aby jsme uviděli za
předpovídaného krásného a slunečného dne první, hojně navštěvované místo Sete Cidades.
Bez problému jsme objeli hlavní město po dálnici a odbočili jsme v místě, kde to ukázala
hnědě zbarvená směrovka. Už vím, že takto značené směrovky vedou jen na krásná místa
s krásnými výhledy. No a to první co bralo dech byly krávy, černo bílé či černé, co na Vás
koukají za ohradou, kterou tvoří kvetoucí hortenzie.

dsc_6511_54436 místo keřů jen krásné a rozvinuté hortenzie dsc_6510_54435 typická krajina - hortenzie a černobílé krávy

A vy jedete po silnici, kde všude kolem jsou hortenzie. No prostě nádhera, kterou u nás prostě neuvidíte. Jen připomenu, že takový květináč s hortenzií u nás pořídíte za 490 Kč. No a tady všude hortenzie. Většinou bílé či světle modré, no a pak i jiné tmavě fialové či modré. Ale růžové zatím nikde.
No vyjeli jsme na vrchol kráteru, místo s výhledem jasně označené, na něm spousta aut a pak obrovský hotel bez oken, bez dveří, zarostlý v zeleni a kolem les s jinými jehličnany než
vidíte u nás. Hodně zajímavé a krásně romantické místo k podívání a zamyšlení nad nicotností bytí. No prostě bere to dech. No a pak už jen zíráte pod sebe na dvě jezera, jedno světle zelené a druhé, jakoby plné sinice, ale světle zelené sinice. Kolem okolo strmé svahy porostlé zelení, to proto, že stojíte na okraji propadlého kráteru zaplněného vodou. Mezi jezery je most, který ty vody propojuje, ale barvy si každé to jezero drží.

dsc_6519_54444 a jsme nad jezery a městem Sete Cidades dsc_6564_54489 no a tohle vlevo je Lagoa Verde Čti více…

04 Azory – termální vody a fumaroly ve Furnas.

Azory – díl 4 – termální vody a fumaroly ve Furnas.

Podle předpovědí na webu www.yr.no mělo být tento den škaredě. Na západě tmavá modrošedá barva letících mraků, na východě jen světlý odstín, takže tam by mělo být pěknější počasí. A taky bylo, jen bylo pod mrakem a sem tam mrholilo, nějaký výrazný déšť nebyl a tak jsem zvolili přiměřeně dobře. Do Furnasu to bylo takových 45 km, ale pak se v městě samotném vyznat to bylo složitější. Mátlo nás to, že tu byla spousta směrovek na Ponte Delgado, ale jeden směr byl přes severní dálnici a ten druhý po jižní silnici, kterou jsme přijeli. No a ve městě samotném to bylo ještě složitější najít samotný termální park. Pro pěší nic složitého, pro řidiče pěkný oříšek. Ten správný směr ke vchodu do parku měl totiž jednosměrnou ceduli a na příjezdu jen zákaz odbočení vlevo. No a tak jsme zabloudili a naše tápání přerušili až na místním hřbitově a tak zcela náhodně máme trofej ve fotkách náhrobků, které vypadají jako semafory u nás na křižovatkách.

dsc_6703_54620 na hřbitově ve Furnas - náhrobky jsou zde jako semafory dsc_6715_54632 dům na střeše ve Furnasu

Ale nakonec jsme taky našli dům postavený na střechu a nahlédli do pěkného novějšího kostela. No a pak už jsme zaparkovali a pěšky dohledali ten termální park a vstoupili do něj. Cena vstupenky zase stoupla a bylo to na osobu 6 eur. V poznámkách jiných cestovatelů to bylo jen 5 eur. Ale my toho bohatě využili a rochnili se v teplé, asi 36 a více stupňů teplé, hnědě železem zabarvené vodě.

dsc_6750_54667 procházíme se parkem dsc_6793_54710 a nyní do převlékárny a do plavek a už si bahníme Čti více…

05 Azory – Nordeste a pak po severním pobřeží zpět.

Azory díl 5 – Nordeste a pak po severním pobřeží zpět.

Dnes jsme se vozili autem už třetí den. Podle předpovědí mělo být dopoledne jasno, pak oblačno a tak to taky bylo a my se podle toho vydali na místa o kterých jsme v rámci
příprav četli. Po dálnici hned nad ránem, tedy po snídani v 7.30 hodin, jsme vyjeli to bylo v 8 hodin. Jako dálnice to je namalované na mapě, ale kvůli horskému terénu to je jen občas silnice se čtyřmi pruhy, pak třeba jen se třemi a sem tam to má jen dva pruhy. My měli to štěstí, že to jelo pomaleji, protože před námi jel pohřební vůz s neboštíkem. Ale pak jsme jej na delším rovném úseku konečně předjeli a v 9 hodin jsme vystupovali na první naší zastávce ve městě Nordeste na východní části ostrova.

dsc_6922_54834 parčík pro děti pod mostem v Nordeste dsc_6904_54816 Nordeste

Pěkné a ráno hodně poklidné městečko nad oceánem, staré i nové domečky a ty staré, takové malebné, prozaické. No a všude samé květy. Ještě jsme podle směrovek dohledali a našli koupání v oceánu pro místní. Když jsme sjeli kousek z hlavní silnice za městem, raději jsme zůstali stát v jedné přehledné zatáčce, kde byl výhled pod nás.

dsc_6925_54837 vyhlídka za Nordeste a na jejím konci je koupaliště pro Nordeste dsc_6933_54845 koupaliště po přiblížení Čti více…

06 Azory – výlet za zhoršeného počasí do Caldera Velha.

Azory – díl 6 výlet za zhoršeného počasí.

Dnes, to je 23.června byla špatná předpověď počasí a ta se bohužel naplnila. Ale i přesto jsme se vydali k jezeru Lagoa do Fogo. Pěkně klikatou silničkou až k hnědě podbarvené značce s dalekohledem, že jako tady je dobrý výhled, ale jako by letadlo stoupalo do mraků, tak i nyní mlha stále sílila, až jsem jel jen podle středové čáry, opatrně jak se jen dalo. Takže na vrcholu kde už mohlo být vidět jezero, nebylo nic, jen silná mlha a okolo 14 st. C. A tak jsme hned pokračovali v jízdě a sjižděli podle mapy až do míst, kde na druhé straně ostrova, tedy straně severní je další z atrakcí tohoto ostrova Caldeira Velha. Podle předchozího nastudování se tady dá rochnit, tedy koupat, spíše ale jen posedět v přírodním jezírku pod vodopádem.
Když jsem zastavili, tak to bylo hned za zastavujícím autobusem, podařilo se cestující Italy předběhnout, protože naštěstí oni museli dát svačinku u pojízdného bufetu. Vstupné na osobu 2 eura. Nová brána, krásně upravená přístupová cesta, kolem velké přesličkové stromy, jako v ráji či v době Jurského parku.

dsc_7227_55137 a ohlédnutí na vstupní bránu do parku dsc_7198_55108 tabulky co ukazují kam ještě nahlédnout

Pak to přišlo, nádherné zákoutí s novou budovou servisu, kde uvidíte co se dá na ostrově uvidět a je spojeno s vulkanickou činností. Na druhé straně cesty pak vytéká z hory pramen a pod ním bublá země, tedy bahýnko, a v jezírku to taky bublá a voda tu má 60 st.C.

dsc_7200_55110 tady pozor je to horké až 60 st.C a jen si to tak bulblá dsc_7223_55133 když odcházíme z parku je narváno Čti více…

07 Azory – Jižní pobřeží a pak kolem po severní dálnici.

Azory díl 6 – Jižní pobřeží a pak kolem po severní dálnici.

Předpověď počasí na 24. června – polojasno, na výlety jak stvořené, a proto jsme jako cíl
měli pěší tůru v lokalitě Faial da Terra. Dočetl jsme se, že tam uvidíme krásný vodopád a je
to takový menší okruh v divoké přírodě. Takže cíl je daný a jede se tímto směrem přes první naši zastávku, město Vila Franca. Tady jsme ještě před 10 hodinou, je pátek, ale vše je
zavřeno i ordinace doktora.

dsc_7420_55328 je tu po včerejší oslavě výzdoba a v 10.00 klid, vše ještě spí dsc_7440_55348 další zajímavý kostel, ale měl ještě zavřeno

Ale kdo pracuje jsou bagrista, elektromontér, kteří demontují zavěšené světlomety na ulicí, která je celá ozdobená girlandami. Na balkonech jsou ozdoby z krepáku, město spí, jen důchodci už povídají u kafe, či jen tak někde na rantlíku. Vypadá to, že tady večer byla velká sláva a my to neviděli. Večer bylo v televizi na PTP1 nějaké to veselí, nebo něco jako karneval, ale nepoznali jsme odkud to bylo. To šel průvod, převážně dechová hudba hrála a tančilo se na ulici a na tribunách seděli davy lidí. No vidíte ještě tu demontovali ty tribuny.
No město to je hodně zajímavé a má hodně kostelů, hodně soch, kdy jedna dává tušit význam města už v roce 1444, kdy to tu někdo z Portugalců obsadil. Ale i ty kostely před desátou
jsou zavřené. No a proč jsme ještě tady v tomto městě. Ano dočetl jsem se v rámci příprav, že nad městem je poutní místo, kde je spousta nádherných azulejos, jako zastavení na křížové
cestě.

dsc_7470_55378 no prostě bylo zajímavé zastavení dsc_7461_55369 výhled na oceán a město Villa Franca Čti více…