

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Vzpomínka na jarní putování v roce 2008.
Když jsem se rozhodl zpracovat vzpomínku na tento jarní výlet, zjistil jsem, že je dobré si to zapisovat hned, protože s tímto časovým odstupem to je málem detektivní pátrání. Ale datum se dá zjistit v databázi pořízených fotek. Už trochu horší to je s poznáním, kde jsme to byli. Jak se to tam vlastně jmenovalo. Bylo to složité, ale jeden kladný poznatek přeci jen se našel. Po těch šesti letech jsou i věci, co už se nikdy nepodaří nafotit.
No a tak můžu zavzpomínat na galerii s obrovskými plátny na zámku v Moravském Krumlově, kde teprve v okamžiku, když jsem ukončil focení s velkými prožitky, objevil jsme cedulku „focení pod pokutou 500 Kč zakázáno“. Dnes už mě nikdo nepotrestá, protože tato velká epopej Alfonze Muchy už tady není a tak mám velkou vzpomínku na to jak to tam tehdy byly inspirující.
Moravský Krumlov - zámek
Moravský Krumlov - galerie - epopej A.Muchy
Ze zážitků z umění jsme se přesunuli do přírody na step v Mohelně. Tady se právě probouzelo jaro a pro vášnivce, co mají na zahrádce barevnou skalku s jarními rostlinkami, to může být krásný zážitek. http://www.mohelno-obec.cz/leto-na-stepi/gs-1043/p1=1027
jarní příroda na Mohelnu u Dukovan
jarní příroda na Mohelnu u Dukovan Čti více…
Výlet do Roudnice na podzim roku 2009.
Jako každým rokem, a to už od roku 2001, se vzájemně navštěvujeme s našimi přáteli, co bydlí v Roudnici nad Labem a mají zájem poznávat krásy Česka, které opustili po roce 1968. Je jim proto tak blízké a vzpomínky tak při našich cestách ožívají, že jim nevadí, když je vozíme v kruzích kolem Roudnice, které se nám za tímto účelem stávají základnou a mají i pro nás přínos, protože nemusíme vše realizovat jen dálkovými přesuny z Moravy do těchto končin Česka.
Tentokrát na podzim roku 2009 jsme naplánovali města, která jsme do té doby vůbec nepoznali. Pobyt v Roudnici byl tentokrát zpestřen přehlídkou veteránů na hlavním náměstí Roudnice nad Labem. http://www.roudnicenl.cz/mesto/pamatky
Roudnice nad Labem a jen někteří z nablízkaných veteránů
Roudnice nad Labem a jen někteří z nablízkaných veteránů
Roudnice nad Labem pohledy z vyhlídkové věže
Roudnice nad Labem pohledy z vyhlídkové věže - zámek
Podařilo se nám v těchto slavnostních dnech také vystoupit na vyhlídkovou věž kousek od náměstí a spatřit tak daleké okolí tohoto zajímavého města.
Druhý den jsme si to namířili do měst, která nám do té doby byla neznámá.
na náměstí v Lounech
městské hradby v Lounech Čti více…
Poslední celý den na ostrově Tenerife ve městě Santa Cruz.
Je tu náš poslední celý den na Tenerife, to je 13.března. Po snídani vyrážíme autobusem do hlavního města Santa Cruz se záměrem zajet si i na pláž v San Andres a vykoupat se také i v oceánu. A protože byl asi ten nejpěknější den, koupání vyšlo a pochůzkou po Santa Cruz jsem se také pěkně utahali. Od autobusového nádraží jsme si to podle mapky dali přímo k tomu nejstaršímu ve městě a to je kostel Iglesia de Nuestra Seňora de la Concepcion. Ale než jsme dali ten správný směr, museli jsme projít kolem moderní stavby knihovny, kam bylo možné i nahlédnout a posoudit kolik lidí na Tenerife raději vstřebává nové poznatky, než by se flákalo po městě, či jinak třeba i pracovalo.
pěkná stavba obchodního domu u autobusového nádraží
věž u městské tržnice v Santa Cruz
v amfiteátru městské knihovny a studovny
v amfiteátru městské knihovny a studovny Čti více…
Jedeme elektrickou dráhou do města La Laguna.
Máme tady 11.března, úterý a den bez auta. Na hotelu Catalonia de la Playa ale nebudeme. Po snídani jsme zjistili na recepci v 9.00 odjezd a hned v 9.10 to na čas i jelo. Za 2 eura nás to pak během necelé půlhodinky dovezlo až na centrální autobusové nádrží, které je kousek nad novou operou. Kousek i od historického centra, ale také od metra na Tenerife. A to by jsme nebyli mi, abychom to taky hned nevyzkoušeli.
na stanovišti autobusů v Santa Cruz
při jízdě tramvají do La Laguny
No je to prostě krásná tramvajová souprava, moderní, tiše jedoucí stále směr do kopce do města La Laguna, které je takovým historickým a kulturním centrem ostrova, má dalekou minulost, je zde univerzita pro Kanárské ostrovy, je zde kněžské centrum a podobně. Při jízdě tramvají za 1.35 eura jsme se jen koukali na dění kolem nás. První naše zjištění bylo, že každý mladý, kdo vstoupil do tramvaje vytáhl mobil, namířil jej ke stropu, nafotil čárový hireoglif a mobil schoval. Pak jsme taky zjistili, že nemít jízdenku, tak je pokuta 400 eur. No a protože na konečné je budinek s informacemi a prodejem jízdenek, problém nebyl žádný.
výdej jízdenek na konečné v La Laguně
tohle je ta pohodlná tramvaj Čti více…
Jedeme autobusem do Los Christianos a Los Americas .
Konec dovolené na Tenerife se blíží, je 12.března.
Asi proto, že si stále jen vozíme dobré počasí, dnes s námi jelo polojasno až zataženo, abychom se příliš nespálili na přímém slunci. Teorie, že na jihu ostrova je pěkně pořád byla dnešním dnem vyvrácena. Možná jsme dorazili na Los Amerikos později než je třeba, protože zpočátku to krásně hřálo a hned po dojezdu autobusu jsme si to namířili do hotelu v řadě H10, které mají jakousi vyšší úroveň než jiné hotely se čtyřmi hvězdami. Ale ještě k té přepravě autobusem, fakt to tady dobře funguje a mají to propracované. Do našeho cíle nás vezla linka 111, která jede jen po dálnici, maximálně má zastávky při nájezdech.
dálniční stavba dálnice TF 1 - s malým přístřeškem autobusové zastávky
pohled na dálnici do Adeje
Na zastávce jsou tlačítka na ohlášení nástupu. To tlačítko pak signalizuje řidiči na dálku do kabiny, že na zastávce někdo je a on s dálnice k zastávce sjede. Když chcete vystoupit, mají uvnitř tlačítko na znamení, že hodláte vystoupit. Platí se jak už jsem jednou informoval, u řidiče. Nás jedna jízda stále 14.50 eur a jeli jsme 1 hodinu a 15 minut. Zpět to bylo jen 13,60 eur, protože jsme se toulali po promenádě a obchodními centry až na velkou centrálu zastávek v Los Christianos ,což je takové 4 km procházkové chůze. Mezi tím jsme si poleželi na pláži, kde jsme pozorovali surfaře ve vlnách oceánu. Měli jsme společnost tichou, ale dokonale přizpůsobenou somráctví, totiž pejska, který hned poznal, že si k obědové svačince něco vybalíme a stále ležel u našich hlav a sledoval pozorně každé naše sousto, až dosáhl svého a nějaké to kolečko pikantního salámku na něj zbylo, i kousek sýra zdlábl a dokonce velmi společensky olízal ubrousek, ve kterém ty pochoutky byly zabaleny.
hotel řady H10 v Los Americas
procházíme hotelem H 10 Čti více…
Vyrážíme na poslední výlet do pohoří Anaga na severu ostrova.
Dnes bylo pondělí 10.3. A my měli poslední den zapůjčené auto. Protože jsme plán této cesty odkládali na to až bude hezké, slunečné počasí, nebylo zbytí tento plán dodržet, abychom viděli obrazně řečeno celé Tenerife. Plán byl, jet přes Santa Cruz do San Andres na severní část ostrov, a pak do Taganana a třeba ještě něco navíc, tak bylo pro nás krásným překvapením ranní probuzení, které ukázalo, že nás má asi někdo přeci jen má rád. Nad horami modro, nad mořem slunce jen tu a tam mráček. A to i při pohledu směrem k severu.
Takže odkládání vyšlo a cesta do pohoří Anagu pak byla jen parádou a šlehačkou na dortu. Když jsem projížděli Santa Cruz, zastavili jsme se prozřetelně u nové stavby, která tu slouží od roku 2003 jako koncertní hala a pod ní se rozprostírá koupaliště, které vybudovali podle projektu Cesara Manriqua.
budova opera - audutorium, otevřená v roce 2003
Auditorio Tenerife v Santa Cruz
Parkoviště po ránu ještě bylo zvládnutelné a dalo se zaparkovat. Cestou zpět jsme poznali naše dobré rozhodnutí, parkoviště bylo narvané auty. Je totiž kousek i od středu města.
Objeli jsme město podél pobřeží, to znamenalo držet směr na přístav a pak už jen na San Andres.
toto je ještě kousek z města Santa Cruz
toto je ještě kousek z města Santa Cruz Čti více…
Neděle a my jedeme na poutní místo a do krásné vesnice Vilaflor ve výšce 1400 m.
Máme dnes neděli 9.března a byl to den neustálých proměn.
Ráno bylo pěkně zataženo, hory v mlze, východ slunce nebyl, protože bylo pořádně zataženo. Po snídani jsme se rozhodli jet na jih, kde by mělo být snad i tepleji. Ale protože je neděle, rozhodli jsem se ještě před dlouhou cestou navštívit poutní místo s basilikou ve městečku Candelaria, což je jen kousek od našeho hotelu, asi tak 5 km mezi zástavbou a jeli jsme přímo mezi domy bez nájezdu na dálnici. A protože bude určitě mše svatá, tak se dostaneme určitě i do otevřené basiliky.
na konci ulice je vidět cíl naší návštěvy - bazilika postavená až v roce 1959
a to je ona Bazilika Virgen de Candaleria
Když jsme narazili na pěší zónu a směrovku k parkovišti, už jsem parkovali a davy svátečně oblečených nás vedli po pěší zóně k našemu objektu poznání. Ono to je fakt poutní místo, protože před samotnou basilikou, kterou nám jednoznačně ukazovala vysoká hodinová věž, je obrovské dlážděné náměstí, kde se odehrává vše spojené se životem obyvatel ostrova Tenerife.
devět bronzových soch "menceys" vládců ostrova před příchodem Španělů na ostrov
pohled na sochy Čti více…
V sobotu jedeme do Mascy k útesům Los Globales na jihu ostrova.
Je sobota 8.března a my jedeme na jih ostrova Tenerife, kde se doporučuje ke zhlédnutí malá horská obec Masca. Od hotelu v Caletillas to je po dálnici až do města Adeje, pak se silnice promění na skoro naši I.třídu, ale jízda je nesrovnatelně pohodovější a bez drncání. Až na ty neustále se opakují zákruty výjezdy a sjezdy. Prostě je to tady kopcovité. Jedeme od Adeje směrem na Santiago de Teide, které jsme navštívili včera, ale pro velkou mlhu nebylo nic v kopečcích vidět.
jsme ve města Santiago de Teide, dnes je krásné slunečné počasí
jsou vidět i hory za městem
Dnes to bylo bez mráčků a i samotné focení růžově rozkvetlého stromu má nové a neopakovatelné pozadí vysokých kopečků. Silnice je na Mascu pořádně strmá a tak když vyjedeme na místo zvané Cherfe, jsme ve vrcholu silnice a je zde krásná vyhlídka směrem dopředu i zpět.
tady je vrchol a pak se jen sjíždí do vesnice
vše kolem je překrásné Čti více…
Druhý den s autem jedeme na severozápad ostrova.
Tak dnes je 5.března a máme druhý den půjčené auto a pojedeme na severozápad ostrova s cílem vidět Punta Hidalgo,coby nejsevernější místo kam sedá dojet i autem. Takže po 8 hodině vyrážíme a nad námi se honí mraky jako každé ráno. Vyjeli jsme hned na dálnici a sjíždíme s ní až na směrovce Tacoronte. Pak už jedeme jen klikatou a krásnou krajinou a máme zastávku na krásné vyhlídce, kde zastaví každý výletník s půjčeným autem. Je to tu nazvané Calle del Vino. Pak už sjíždíme k hladině oceánu. Zastavujeme v Bajamar, kde je hodně zajímavé koupaliště se dvěma bazény s vodou napuštěnou z vedlejšího oceánu.
a jsme nad plážemi a hodně zajímavými bazény, jen to slunce chybí, no je to sever ostrova
a jsme nad plážemi a hodně zajímavými bazény, jen to slunce chybí, no je to sever ostrova
Voda je v bazénu takových 19 až 20 st.C. Krásné výhledy na okolní hory pohoří Anaga. Pak se přesouváme do Punta del Hidalgo, kde sledujeme jak ve 12-ti poschoďovém paneláku s pavlačemi se přesunují jen důchodci.
opuštěné lavečky, fouká a je tak akorát jako na jaře
jeden si tady ale i plave, voda v bazénu má 20 st.C Čti více…
První den s vypůjčeným autem směrem na Jihozápad ostrova.
Je úterý 4.3. V devět hodin ráno, kdy má být přistaveno vozidlo malé, typ A, ale ani 15 minut potom tady není. A tak jsem se musel snažit protelefonovat nějakou tu korunu na delegátku, aby zjistila co se stalo. A stal se zádrhel v počítači půjčovny, můj poukaz byl správně vyplněn i zaplacen i delegátka to vše dohledala a potvrdila, ale prostě stalo se. Pak došla SMS, že už dojedou a dojeli, jen s hodinovým zpožděním. Vozidlo schevrolet, bílé, na pohled bez poškození se čtvrtinovou nádrží, takže musím někdy na cestě tankovat, abych měl plnou nádrž. Benzin je kolem 1 eura za litr.
A vyjelo se, jelo to svižně a byli jsme znalý našeho směru. Máme sebou dosti podrobnou mapu z brožury edice Marco polo – Tenerife. Číselný popis silnic sedí se skutečností. Počasí po ránu zamračené, pak se objevilo slunce, a pak bylo pořád polojasno, někde, kde jsme právě nebyli bylo slunečno, nad námi skoro pořád polojasno, horko žádné, ale takových 20 st.C to asi dalo. První město na cestě byl plánován Icod de los Vinos, ale jaksi se to zvrtlo v té změti rondelů, takže najednou v městečku Los Realejos jsem to hnali do vrchu a pořád do vrchu, až jsme byli v takových 800 metrech na hladinou oceánu, a pak už to byla jen jednosměrka a nás to vrhlo zase pořád dolů. Když se dostavila velmi krátká rovinka, v duchu jsme děkovali za to, že se ještě auto neřítí samo dolů. Kdyby byl povolený sklon 45 st, tak to asi bylo ono, ale asi to nebylo zase tak hrozné, přežili jsme a byli jsme téměř ve stejné křižovatce, jako před 20 minutami. Pak už jsme nabrali ten správný směr, ale brali jsme to pořád nějak po horách na městy, takže cesta co by něco jako dálnice TF-5 byla pod námi jako nitka.
ale pak ta vyhlídka ze silnice TF 324 stála za to
jsme po zabloudění nad obcí Los Realejos
Pak jsme objevili takovou typickou značku odbočení označenou hnědou tabulí se starým foťákem, jako že dobré místo k focení. Tak jsem odbočili a viděli něco, co už se třeba nebude opakovat.
na vyznačené vyhlídce La Azadila
v obci Realejo Alto se mají na co koukat Čti více…