

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Krásná neděle v babím létě byla důvodem podívat se někam, kde jsme ještě nebyli. A tak jsme z Olomouce vyrazili přes Šternberk a Hůzovou do obce Jiříkov, kam se v zimě občas ani nedostanete pro obrovské sněhové závěje. Je to i při cestě na hrad Sovinec. Když budete tápat, tak první jistotu, že jste to už skoro našli, je obec Kněžpole s odbočkou na Jiříkov. Pak to vypadá jako cesta necesta, ale přivede Vás to až do míst, kde uvidíte na tu zapadlost obce až nezvykle velké množství aut. Galerii jako své zázemí řezbáře a velkého dříče a pracanta, vybudoval pan Halouzka, který zde našel klid pro svou práci, kterou lze také dohledat na webu www.pradedovagalerie.cz.
toto je základ betlému
to koukáte, asi stejně jako já, když jsem to spatřil
určitě se nebojíte
pozemky jsou nově upravované a postupně budou zářit květy a zelení Čti více…
Být v Belgii a nepodívat se na šperky z diamntů ve městě diamantů, by bylo hříchem. A tak jsme jeden den vyrazili vlakem do Antverp. Nádraží bylo velkým zážitkem, protože tady vlaky odjíždí a přijíždí ze 4 podlaží nad sebou. A když se dostanete na vrchol do vstupního vestibulu, tak si připadáte jako v obchodním domě. A když vyjdete před budovu nádraží, máte pocit, že nádraží v tomto městě ani není. To hlavní obchůdky s diamanty jsme nenašli, protože jak jsme se později dověděli, tyto obchůdky jsou u nádraží, ale na odvrácené straně od hlavní ulice do centra města. Před devátou hodinou nejsou otevřeny žádné informační kanceláře, a tak jsme se vydali hned do centra, kde se nachází katedrála s věží vysokou 123 m, radnice s pozlacenými štíty a vyzdobená vlajkami. Procházení uličkami můžete zakončit na nábřeží, kde je nástupní místo pro vyhlídkové plavby po přístavišti, které je v Antverpách obrovské. Nicméně na závěr jsme se dostali do domu, kde bydlel pan Rubens, a kde je jeho museum s obrazy.
a jsou na to hrdí i nyní
a tohle je věž katedrály 123 m vysoká
Byli jsme na hotelu u nádraží v Bruselu, a tak nebyl problém si hned po ránu vyrazit do Lutychu – Liege a posléze do Spa. V tomto městě pak náhodou zjistíte, že tu do škol chodil v letech 1045 až 115 nějaký kronikář Kosmas, co napsal naši Kroniku Českou. Je to město z mnoha kostely a histroickými stavbami. Než se od nádraží dostanete do města, projdete rozsáhlým parkem. Hned po vystoupení z vlaku budete určitě obdivodat náražní objekt, který je tvořen prosklenými zakřivenými stěřechami a moderně vybavemými perony. Hned vedle pak je postavena velkokapacitní garáž pro osobní auta, kde neplatí ten, kdo jede z města vlakem. Bylo to velmi zajímavé zjištění. Město má nádhernou atmosvéru, leží na řece Maas s velkým lodním přístavem.
celkový pohled z přestuní lávky pod vrcholem odbavovací haly
takhle vypadá odbavovací hala v Liege - Lutychu
na place plné umělců a květin před hlavní katedrálou
na hlavním náměstí po čerstvé rekonstrukci
Vyjet si do Dinnatu stálo za to. Je zde na skalách pevnost s kasematy postavená v letech 1818 až 1821, která byla za první světové války, stejně jako město hodně poničena.
Pod skalou je dominantní kostel, který tu stojí od roku 1227, ale byl mnohokrát poničen, takže po posledních opravách lze obdivoat věže kostela ze 16.století.
pohlednicový záběr na Dinant
město, kde byl vynalezen saxofon
pohled do údolí od kasematů nad městem
jsme zpět ve městě a vidíme kasematy nad městem z jiného úhlu
Jeden den z pobytu v Bruselu a Belgii jsme si naplánovali návštěvu historického Gentu s tím ,že odpoledne si to prodloužíme až na pobřeží a podíváme se na pláže v Ostende.
Tak se také stalo a rozhodnutí bylo v pravou chvíli, protože ve městě Gentu probíhaly slavnosti a město bylo vyzdobené a vybavené vším co je třeba pro zvládnutí masy lidí, která pije a pojídá vše dobré a lahodné. Od nádraží to je pořádný kus, asi 3 km do historického centra, takže spoustu času a sil padlo na přemístění. Jízda tramvají by trvala 20 minut. Ale zase jsme se mohli podívat a nafotit i něco, co by z té tramvaje asi nešlo.
a zadýchané výhledy na město Gent
královská rodina a poddaní
belgická krajka na jarmarku pod katedrálou
no byla to krásná podívaná na ten kanál v Gentu
Při návštěvě Bruselu jsme měli daný pevný cíl. Bydlet někde u nádraží v Bruselu a každý den si někam vyjet vlakem do míst, která jsou nějak známá z jejich historie. A tak jsme se i seberealizovali a využili volných jízdenek na vlak pro Benelux, a vydali jsme se do Amsterodamu s předpokladem, že se ještě ten den podíváme cestou zpět do Den Haagu. Plán se zdařil, protože jízda z Bruselu do Amsterodamu vlakem netrvá dlouho, a tak jsme už po desáté hodině zahájili putování lodními kanály po Amsterodamu.
nebo se most zdvyhne, když jede něco většího
tak si to jen prohlížejte, kdyby jste si to něchtěli také zkusit
Na konci léta, ještě když jsou teplé noci, a to bylo od soboty 3.9. do pondělí 5.9., jsme s autíčkem vyrazili do Harrachova, který jsme v odpoledních hodinách prošmejdili na našich kolečkách, a pak odtud nakoukli i na polskou stranu a jeli přes Sklarskou Porebu až do Karpacze, abychom se podívali na to, jak vypadají Krkonoše z opačné strany, než jak jsme je prošli a viděli loni v srpnu, z lokality Špyndlerova Mlýna. Z Karpatcze je totiž pro poláky odtud placený výstup na Sněžku a kus se dá vyjet i lanovkou.
Harrachov - prý největší skokanský můstek na světě
Harrachov
Ve Szklarske Porebe
Ve Szklarske Porebe
No a byl tu před námi den, kdy jsme se museli vracet. Takže jsem si na závěr směr přes údolí Gosau a přes Salzburk a pak po dálnici domů.
To jsme ale netušili jak je údolí Gosau a na konci jeho jezera tak úžasné místo, které nám připravilo krásné zážitky z přírody. V Gosau jsou na jejím začátku evangelické domy pro mládežnické pobyty. Pak je cestou na konec údolí malý skanzen a na konci cesty je jezero Gosausee s nádherným výhledem na ledovec pod Dachsteinem.
ještě blíž a ještě krásnější pohledy
centrum evangelické mládeže s dominantou evangelického kostela
navazuji na článek o pobytu na jezerach Artersee a Modnsee. Takže další z našich dnů dovolené nás vedlo do místa u jezera Halstatter See a do obce na jeho konci – Obertraun. V části obce Winkl se nacházel camp Park am see. Protože jej mohu jen doporučit, pak uvádím i jeho webové stránky www.caming-am-see.at . Camp je veden podle prostředí v budově a jejím okolí osobou francouzského typu, jevil se zde nádech afrického koloniálního prostředí. Nádherné okolí v blízkosti veřejné koupaliště bez poplatků, absolutně čisté a s bufety a převlékárnami, hřišti. Ale co je zde navíc, je v blízkosti areál lanovek, které Vás vyvezou do výšky 2.100 m n.m.
A to jsme hned po příjezdu a umístění v klidném stínu, mechem porostlých okolních stromů, učinili.
Recepce v campu Obertraun - Winkl
Recepce v campu Obertraun - Winkl
po ranním koupání v campu
výhledy na jezero Halstatter See u campu s kajaky místních ubytovaných
Když naváži na možnosti jak se k jezerům dostat co nejrychleji, tak pokud nehodláte jet zážitkovou trasu silnicemi přímo kolem Dunaje, pak se lze na tato krásná místa dostat přes Znojmo, Holabrun a odtud už po dálniční síti přes Linz směrem na Salzburk. Odbočí se na Seewalchen a sjedete přímo do této obce a pak už jen kolem jezera Attersee. Tady totiž začíná lokalita krásných jezer s krásnou hornatou krajinou kolem. Ale co jsme nečekali, to bylo to obrovské množství aut kolem cest a na parkovištích, kde se tak nedalo vůbec zastavit a za námi stále kolona dalších nedočkavců po ochlazení ve vodách jezera. Byla totiž sobota a tak jsme jen náhodou dojeli až na dolní konec jezera Attersee do městečka Unterach.
při ranním koupání v jezeře při campu
Na jezeře Atersee u městečka Unterach - pohled z místa, kde je to součástí campu Čti více…