

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
03 – Červnový zájezd do Itálie – výjezd autobusem do městečka Porto Venere.
Toto městečko tu existovalo už v 1. stol. př. n. l. a v době Římské říše bylo malou rybářskou komunitou. Nyní patří k nejromantičtějším místům na ligurské riviéře. Autobus nás vysadil na horní části, kde je parkoviště a odjel, protože parkování tu je na den za 50 eur.
Naše celá skupina sešla chodníčkem k nábřeží, protože veřejná autobusová linka ještě neměla svůj čas.
sestupujeme do Porto Venera
sestupujeme do Porto Venera
Na náměstíčku jsme byli seznámeni s historií a pak se šlo krásnou uličkou s velkým množství lokálních suvenýrů na prohlídku kostela San Pietro ze 13. stol.
detail vstupní brány do městečka
vzorná polici ve městě
Potom někteří to dotáhli po schodech až do pevnosti nad městečkem. Sešli jsme ke kostelíku St. Lorenzo ze 12. stol., kde jsme opět nahlédli do kostelíka postaveného z bílých a šedých cihel na skalním výběžku, který stál také poblíž jeskyně Lorda Byrona.
na výběžku stojí kostel z 12.století
okružní jízda lodí je u konce
pěkný výhled a na pořád
výhled od kostela Čti více…
04 – Červnový zájezd do Itálie – terénními vozy v lomech na bílý mramor nad městem Carrara.
Doly na bílý mramor, dá se mu říkat bílé zlato, leží v Apuánských Alpách.
Po snídani je opuštění pokojů, nakládání zavazadel a jede se do města Carrary. Město jen projíždíme. V místě, kde se musí povinně odstavit autobus mají na informacích ještě zavřeno a tak se projíždí kolem dopravní značky kde je zákaz vjezdu autobusů delších jak 10,5 m. Ten náš měl 12 metrů. Cílem bylo dopravit se na plánovaný čas k museu, kde se prezentuje těžba bílého mramoru, ze kterého i Michelangelo, Canova, Bernini tesali své nádherné sochy.
na kruháči cestou do Carrary
cestou do lomů nad Cararrou
Až v obci Codena či Miseglia dostávají řidiči našeho delšího autobusu zabrat. Ve vesnici nám každý radí jak na to, jak se vyhnout v zatáčce nesprávně odstavenému autíčku. Dospělo to až do okamžiku, kdy jeden z řidičů „klestil“ cestu vzhůru, jen červený praporek mu v ruce chyběl. Zpět to pak bylo další divadlo, protože se z překladišť vracely mohutné nákladní vozy do provozovaných lomů. Dokonce i jeden z potulných pejsků se rozhodl, že nám bude velet a půjde v čele kolony autobusu a osobních aut řadících se postupně za námi.
přestupujeme na jeepy
prodejna upomínkových předmětů z bílého mramoru Čti více…
Dovolená v Sozopolu – Bulharsko – červen 2022.
Letos v červnu to bude 50 let od naší svatební cesty do Sozopolu. A to byl důvod proč jsme vyrazili tentokrát za nějakými těmi vzpomínkami. Pamatovali jsme si jen velmi málo z toho jak se to tenkrát řešilo. Víme, že jsme tehdy neletěli letadlem, ale jeli vlakem. Ve vzpomínkách se objevuje čekání na autobus u vlakového nádraží v Burgasu a pak po příjezdu do Sozopolu, že jsme našli kancelář, kde nám dali vybrat z pobytů v soukromí. Pak už to je hodně vymazané, ale je tam ve vzpomínce zapadlý důrazný zákaz házet toaletní papír do klosetu a pak jak sousední pokoj obsadila rodinka z Československa a první co bylo, že začala vařit knedlíky. No a víc tam toho v těch vzpomínkách na rok 1972 není.
Tentokrát to už tak nebylo, je nová doba, nové režimy a jelo se s cestovní kanceláří. A samozřejmě letadlem.
před ranním odletem do Burgasu
před ranním odletem do Burgasu
Na tom ale bylo příjemné to, že do Brna jsme dojeli za 70 minut autem a pak odbavení a už po letu, který trval čistého času 97 minut, jsme byli prověřeni celní kontrolou na letišti v Burgasu. Pak už jen ubytování a hned do moře. Přijeli jsem v pátek 3.června, ale moře už bylo teplé, tedy mělo 22,2 st.C. Vzduch měl 23,5 st.C, takže to už bylo na koupání a toho jsme si tedy s opalováním užívali, tedy když svítilo sluníčko. To se nám i občas schovávalo, až z nebíčka pršelo a to třeba jen mírnou sprškou a nebo pravým přímořským lijákem. Ale to že budeme hledat naše vzpomínky nebylo vůbec na překážku.
Byli jsme v hotelu asi 3 km od starého centra Sozopolu, takže jeho poznání znamenalo nějak se tam dopravit.
vstup na hotel Blue Orange
bazén na hotelu teplota vody 24 st.C
Museli jsme počkat na odbornou radu průvodce, který za námi dojel na hotel až v sobotu.
Takže do té doby jsme si prošmejdili hotel a jeho okolí, tedy pláž náležející k hotelu a prošli se po pláži jen tak pro radost a spojili jsme to s hledáním malých mušliček.
pláž při hotelu
pláž při hotelu Čti více…
Sobotní dopoledne v Čechách pod Kosířem – květen 2022.
V této obci jsou místní zajímavosti, které stojí za to je uvidět, či navštívit. Je to museum kočárů, hasičské museum a zámek. Poprvé jsem zde byl v roce 2011 na otevírací jízdu kočárů. Vzpomínku lze najít na tomto webu. https://www.cestotipy.cz/2011/museum-kocaru-v-cechach-pod-kosirem/
Podruhé jsem zde byl v červenci roku 2017, když se otevřela stálá expozice pro filmy otce a syna Svěrákovi. Mezi tím jsme několikrát vystoupali na rozhlednu na Kosíři.
Pokaždé máme s výletu dobrý pocit, zejména když byl zakončen na dobrém jídle v Drahanovicích, kde u křižovatky silnice do Litovle, Prostějova a Olomouce stojí novější restaurace, kde výborně vaří. Protože internet je k nezaplacení podívejte se na tento web : https://www.hostinec-na-nove.cz/#utm_source=mapy.cz&utm_medium=ppd&utm_campaign=firmy.cz-13036178 a dohledáte i jídelníček.
Tentokráte jsme jeli jen tak se podívat do Čech pod Kosířem co je nového. No a zjistili jsme, že museum kočárů je po rekonstrukci a má nové exponáty a to ve větších prostorách než to bylo v roce 2011. Chcete-li vědět víc, pak to najdete na tomto webu:
https://www.historickekocary.cz/o-muzeu/
museum kočárů po rozsáhlé rekonstrukci v Čechách pod Kosířem
celkový pohled na museum kočárů v Čechách pod Kosířem
Do hasičského musea hned vedle musea kočárů stála už i malá fronta. V obci se dá zaparkovat jen na placených parkovištích.
Vstupné do musea na zámku bylo za 100 Kč na osobu bez slevy pro seniory, ale zámecký park má pořád stejný půvab, zejména v jarním měsíci květnu.
Protože jsme s vnuky už na prohlídce zámku byli, nemuseli jsme utrácet, ale nenechali jsme si ujít posezení na „dvorku“ abychom si nedali něco dobrého na tomto zámku.
na zámeckém "dvorku"
na prohlídce rozsáhlého zámeckého parku Čti více…
Na výletě kolem vojenského prostoru Libavá – květen 2022.
Byla slunečná neděle 15.května a my jsme se rozhodli zdolat další téměř novou rozhlednu poblíž Budišova nad Budišovkou. Tam se dá dojet z Olomouce vícero trasami. Tento krásný den jsem se rozhodli pro trasu, která nás povede po silnici kolem vojenského prostoru Libavá.
Už to není takový problém, protože jsou tam i silničky, které mají v sobotu a neděli povolen volný pohyb.
No a tak se stalo, že jsem to dal z Olomouce na Jívovou, pak už jsou směrovky na Domášov nad Bystřicí a Město Libavá. Všude v neděli vládl božský klid. Z Města Libavá vede dlážděná silnice kolem výcvikového velitelství pro vojenská vozidla a pak je sjezd, kde v dolní části této silnice je odbočka do Staré Vody.
Tady odbočíte a vidíte zázrak nové doby. Uvidíte něco, co dává smysl života pro dnešní mládež orientovanou na skauting.
kostel ve Staré Vodě
kostel ve Staré Vodě
Tady uvidíte co dokáže drobná práce, když ji vykonává hodně lidí a vidí před sebou cíl, velký cíl znovuzrození. Poprvé jsem tuto obec, ze které zůstal jen kostel, objekt poničený ruskou armádou. Kostel, kde na vlastní oči spatříte to co umí horda „osvoboditelů, která k nám dorazila v roce 1968.
kostel ve Staré Vodě
kostel ve Staré Vodě
Hned bych napsal Putinovi, aby se sem jel podívat a na vlastní oči viděl, co umí udělat jeho vrstevníci, jak si váží kulturních památek.
No a proti tomu pak mladí organizovaní lidé přes skauting, kteří pomalu, ale jistě dokázali a možná i dokážou, toto místo zvelebit jako památku na dobu po roce 1945, kdy dílo zkázy dosáhlo vrcholu.
na vyčištěném hřbitově ve Staré Vodě
litinový kříž na hřbitově - jeden ze dvou nalezených a opravený Čti více…
Jaro v maďarských lázních Zalakaros – duben 2022.
Zálohové platby máme doručeny, smlouva o zájezdu nám přidělila místa v autobuse, který nás odveze z Olomouce až ke dveřím hotelu, kde dostaneme v ceně pobytu na 6 nocí snídani a večeři a kdo bude mít hlad, může zajít přes poledne na polévku. No a protože to bude v hotelu se 4 hvězdičkami, je k dispozici saunový svět a bazény s léčivou a velmi účinnou vodou s teplotami od 28 do 39 st.C. Takže co více si senior může přát.
venkovní bazén jen pro plavání, teplota léčivé vody 30 st.C
venkovní bazén jen pro plavání, teplota léčivé vody 30 st.C
Cestou tam i zpět byla jen dvě zastavení. Protože jedou v autobuse převážně senioři z ostravska je první zastavení na oběd v restauraci „U Husára“ kousek za Břeclaví na sjezdu z dálnice D1 u Hrušek. Druhé zastavení pak je až v Sarvaru u supermarketu TESCO, kde je možné zajít na WC. Pak už jen vyložení zavazadel na hotelu Karos SPA, který stojí hned naproti městských lázním Zalakaros Forde.
u vstupu do veřejných lázní v Zalakarosi
nová rozhledna u nového jezírka za lázněmi
A to je vše co bych mohl sdělit a doporučit, pokud bychom neplánovali něco navíc s vlastní iniciativy a snahy poznávat něco nového, něco navíc.
u nového biotopu za lázněmi
u nového biotopu za lázněmi
Byla tu sice možnost koupit si nabídnutý výlet, ale přihlásilo se málo seniorů a tak jsme sice ušetřili, ale přišli o podvečerní hudbu a pomlsání u vínečka ve vinném sklípku v Hevizu. Čti více…
Za léčivými vodami v Budapešti – březen 2022.
Stejně jako v roce 2018, se nám zachtělo zahájit cestovní sezonu v březnu právě Budapeští. Posledně jsme tu byli také v březnu a tentokrát jsme se více zaměřili na ty teplé vody, kterých je v Budapešti hodně na to, aby se to dalo stihnout v krátkém čase a ještě do toho namíchat návštěvy památek.
Tak se stalo, že termín určila náhoda při rezervaci noclehu. V místě kde jsme spali před 4 roky měli omezen vstup do hotelového bazénu, ale cena byla jako by jej měly v provozu. Snídani oželíme, či si ji uklohníme sami. A tak jsem hledal na webu www.mapy.cz v tom místě, kde byl hotel Lion Garden, poblíž vlakového nádraží Kellety polyudvar. No a náhodou jsem našel volné ubytování od 16.3. do 19.3. na dvě noci. Cena byla hodně přijatelná, jen 61 eur pro dvě osoby a na dvě noci.
a už se jen pohledem loučíme
a už jsme na bytě rezervovaném přes Booking.com
Byt je pěšky jen kousek od nádraží a také pak pěšky i do lázní Szechenyi.
Předem bylo zaplaceno přes booking.com a zbývalo zajistit platby za dopravu. Nyní to je velký typ pro seniory. Jako senior nad 65 let to stálo 310 Kč za jednu jízdu dvěma na sebe navazujícími rychlíky. Ráno v 7:08 z Olomouce a ve 12:20 v Budapešti. Pak jen přesun na rezervovaný byt, předání klíčů a hned cesta do lázní Gellert. U vstupu do lázní jsme byli ve 14:30 hodin a měli obrovskou radost z informace, že od května budou tyto lázně v rekonstrukci.
pak před hotelem Gellert - už je uzavřen
ve vstupní hale lázní Gellert
Abych nezapomněl, v Budapešti senior nad 65 let jezdí zdarma. Takže postačilo vstoupit do metra na linku M4 a byli jsme tam za chvíli. Z lázní jsme se kochali pohledem na rozzářené mosty přes Dunaj, protože jsem se z nich nechali vyhodit až před zavírací dobou v 19:00 hodin.
venkovní bazén s minerální vodou je bez vody
sauna a bazén s termální vodou
v interiéru lázní Gellert
v interiéru lázní Gellert - nejstudenější voda jen 26 st.C Čti více…
Týdenní pobyt v Branné – konec února roku 2022.
Jako důchodci a tedy děda s babičkou jsme předurčeni i k tomu, abychom hlídali našeho posledního 3 letého vnuka na sněhových pláních a byli při tom, jak se naučí odvaze, téměř riskantní jízdy na bobech a sáních, či se zdokonaluje v jízdě na běžkách či sjezdovkách.
No a tak se taky stalo, že jsme si mohli užít zimního pobytu na chatě Sněženka při pensionu na Vršku v Branné.
pronajatá chata Sněženka a pohled na Brannou
mraky a osvětlení bylo po celý den hodně proměnlivé
Najdete podmínky ubytování na webu : www.penzionnavrsku.cz
No nejsme stvořeni pro to abychom se jen tak flákali, a tak jsme poznávali i dostupná místa, která rovněž nabízejí zimního vyžití. Proto jsme si zajeli běžkovat do Ramzové, podívali jsme se do Stříbrnic a nahlédli i za hranice do Polska do městečka Stronie, když jsme zjistili že nádrž dopravního prostředku se brzy začne dožadovat doplnění, což je v Polsku cenově fakt výhodnější než v Česku a hlavně bylo stejně daleko k pumpě jako doma ve Starém Městě.
Takže teplo chaty od krbových kamen s krásnými výhledy na měnící se osvětlení, na měnící se zasněžení bylo doplněno výpravami a hlídáním v okolí.
A protože režim vnuka ovlivnil i plány rodičů a měli jiný režim, mohli jsme mít i čas pro sebe.
Jedním z nich bylo běžkařské dopoledne v Ramzové, kde byl nový poprašek na zledovatělých plotnách okolních pastvin za železniční stanicí Ramzová.
bylo krásné slunečné dopoledne
pohled na sjezdovku na Šerák Čti více…
Stále půvabné Pustevny – 14. února roku 2022.
Mám zase jedno životní zjištění. Vyplatí se opakovaně navštěvovat ta samá místa, protože život přináší neustálé změny. V květnu roku 2009 jsme byli na Pustevnách (https://www.cestotipy.cz/2015/osme-setkani-s-prateli-z-kanady-v-roce-2009/ ) a bylo tam krásné počasí a ikonické dřevěné stavby Libušína a Maměnky měli jiné venkovní nátěry než je tomu dnes,
Libušín v roce 2009
chata Maměnka v roce 2009
když nám chatu Libušín po požáru v březnu roku 2014 uvedly do zcela s původního stavu. ( na webu : https://www.novinky.cz/krimi/clanek/pozar-symbolu-pusteven-drevene-chate-libusin-se-v-ohni-zbortila-strecha-220671 je informace o požáru).
To že Libušín vstane za 8 let z popela a opět bude zářit ve své plné kráse, to ukázalo jak tohle místo mají lidé rádi a jak velkým dílem a úsilím zdatných řemeslníků se této stavbě a tomuto místo opět podařilo dostat se na výsluní.
už jen zase vzpomínka na tu krásu
už jen zase vzpomínka na tu krásu
Čti více…
Vystoupali jsme na Kelčský Javorník v pátek dne 7.ledna 2022.
Letošní rok 2022 už máme za sebou druhý výstup na rozhlednu. Tu první jsme navštívili hned na nový rok, no a tu druhou jsme „dali“ po svých v pátek za nádherného slunného počasí a to po zcela rychlém rozhodnutí, při výjezdu z Bystřice pod Hostýnem.
Poprvé jsme se na vrchol k rozhledně dostali v roce 2015 na elektro kolech v září.
Na tomto odkazu https://www.cestotipy.cz/2015/vyjezd-na-kelcsky-javornik-%e2%80%93-rijen-2015/ najdete vzpomínku starou 6 let a i v tomto vzpomínání naleznete další odkazy jak se k rozhledně dá dojít.
Tentokrát jsme chtěli jet přes Loukov, Osíčko a Rajnochovice, ale zcela na poslední chvíli jsme jeli na Tesák a pak směr Troják, kde se odbočí do Rajnochovic. No a protože byla hned první týden v lednu dlouhá obleva, měli jsme cestou přes Tesák jistotu v tom, jak asi bude vypadat lesní asfaltová cesta na Kelčský Javorník, a tak jsme na poslední chvíli zvolili tuto cestu, která se taky hodila pro naše, již bolavá kolena a zestárlé svalstvo.
Dojeli jsme údolím potoka Juhyně až do Rajnochovic, část Rosošná, kde jsme nechali auto na place před značkou se zákazem vjezdu pro osobní motorová vozidla. No a pak už to bylo jen po svých až k vrcholu.
tato cesta je i cyklostezkou na Tesák č.5120
zde se odbočuje jen podle směrovky ROZHLEDNA
stoupání na Kelčský Javorník
poprvé lze zhlédnout rozhlednu a vysílač
Celá ta nekonečná tůra délky 6,7 km, trvala 2 hodiny tam, 40 minut výstup a kochání se okolní nádherou a pak 2 hodiny zase tou samou trasou zpět za neutuchající bolesti z ničeho nic namáhaných svalů a kloubů.
vysílač na Kelčském Javorníku
a jsem v cíli pod rozhlednou
první rozhledy z podesty
opět nádherný výhled na sv.Hostýn Čti více…