Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘2015’

Výlet do souvislostí s vodou v Olomouci – září 2015.

Výlet do souvislostí s vodou v Olomouci – září 2015.

V Olomouci se opět otevřely památky, a protože jsme ještě neviděli jednu skrytou a technickou památku v našem městě, a protože ona je dobře dostupná po cyklostezkách ve městě a okolí, měli jsme dobrý plán pro návštěvu parní vodárny v Olomouci – Černovíře.
Cestou jsem zjistili, že ve městě se stále staví a je pořád k dispozici jakýsi ten cíl ke zhlédnutí. Proto jsme to vzali přes Chválkovice, kde vzniká další obchodní centrum na místě bývalé fabriky na opracování dřeva.
Vlastní prohlídka byla komentovaná, a tak jsem si mohl v hlavně srovnat informace o tom, jak se u nás dříve hospodařilo a přemýšlelo, co vše přineslo myšlení na válku spojené s budováním opevnění a fortů kolem tehdejší Olomouce. Ale také jsem si já a asi i ostatní návštěvníci uvědomili, jak se dříve umělo fortelně a kvalitně pracovat, neboť tak krásné zařízení na čerpání pitné vody pro tehdejší pevnostní město je stále v provozuschopném stavu a vše, co je z jiného kovu než železa a litiny, se leskne a třpytí.

dsc_5643_43838 parní vodárna z roku 1889 v Olomouci - Černovíře dsc_5650_43844 strojní vybavení parní vodárny

Parní vodárna byla uvedena po šesti měsících výstavby do provozu v roce 1889. Za ten krátký čas se zbudoval výtlačný vodovod v délce asi 6 km do tehdejšího vodojemu na Tabulovém vrchu, kousek od místa, kde dnes stojí obytný dům s mohutným vodojemem nad jeho byty. Tehdy bylo nalezeno místo pro vykopání vydatné studny hluboké 9 m o průměru větším jak 2 m, která je v této lokalitě ještě stále zdrojem kvalitní pitné vody. Jen došlo v šedesátých letech minulého století k přepojení na novou úpravnu pitné vody.
A co víc, k parní vodárně byla zbudována železniční vlečka na dopravu uhlí a od vodojemu nad tehdejším městem byl zřízen nový vodovodní řad. Když pak po výkladu o historii této praní vodárny bylo toto mohutné čerpadlo, o výkonu 30 litrů za sekundu spuštěno, bylo radost pohledět, jak dokonalý a klidný chod už tehdy byl realizován. A stačí jen namazat a udržovat. Aby toto bylo zajištěno, byly nad strojovnou zřízeny tři byty pro dva strojníky a jednoho lesního správce, kteří museli být stále k dispozici. Ve strojovně jsou totiž dvě stejná čerpadla a vždy jedno bylo odstaveno a udržováno a to druhé nepřetržitě čerpalo vodu do vodární nádrže asi 6 km od vodárny nad Olomoucí, odkud pak voda tekla samovolně do nově pořizovaných kohoutků olomouckých obyvatel. Tady jsou detaily o historii www.smv.cz/o-spolecnosti/historie/
Opouštěli jsme historii a daly se za poznáním budoucnosti řeky Moravy, tekoucí středem Olomouce.
V Olomouci totiž jezdí OLOLOĎ, tedy lodička s kapitánem, který Vám vždy něco poví o okolí, kudy loď s cestující veřejností jede. Pojedete od mostu na ulici Kosmonautů až za Hradisko a zpět. www.plavbyolomouc.cz/foto/

dsc_5700_43767 posádka budoucích vodáků či námořníků ? dsc_5735_43797 tak toto místo za tři roky bude vypadat úplně jinak Čti více…

Od Hodonína do Uherského Ostrohu kolem přístavů na Baťově kanále a řece Moravě.

Od Hodonína do Uherského Ostrohu kolem přístavů na Baťově kanále a řece Moravě.

Skutečně poslední pěkný den letošního léta bylo 1.září roku 2015, kdy slunce pralo jako divé. Já se vypravil vlakem z Olomouce do Hodonína, abych pak jel podél řeky Moravy a zejména pak na cyklostezce číslo 47, kde stínů bylo pramálo směrem na Veselí nad Moravou. V Hodoníně jsem se zajel podívat k radnici a pak v potřebném směru k lázním. www.hodonin.eu

dsc_5413_43623 Hodonín - radnice dsc_5425_43635 Hodonín - lázně

Bylo to pro mě milé překvapení, protože park i okna a balkony lázeňských pokojů byla plná barevných květin. No a v parku pak zajímavé dřevěné sochy. Také se pracovalo na posledních stavebních a parkových úpravách nového léčebného bazénu. www.laznehodonin.cz

dsc_5419_43629 Hodonín - lázně dsc_5432_43642 Hodonín - lázně Čti více…

Držkovské chodníčky – srpen 2015.

Držkovské chodníčky – srpen 2015.

Je konec prázdnin a je samozřejmě zase krásné slunečné počasí. Za hranice nemůžeme, a tak nezbývá než zase poznat něco jiného, něco zajímavého ale pěkného. Plán je jednoduchý, pojedeme do Bystřice pod Hostýnem, kde máme letní základnu a odtud někam na elektokolech, když už máme ty staré kolena. No a když plán uzrál do podoby realizace, byli jsme sami překvapeni co jsme si to za nádhernou trasu vybrali.

SAMSUNG DIGITAL CAMERA Bystřice pod Hostýnem - zámek SAMSUNG DIGITAL CAMERA Bystřice pod Hostýnem - zajímavá kašna

Už za mírně chladnějšího nedělního rána jedeme z Bystřice pod Hostýnem směrem na Slavkov a přes Brusné na Rusavu. V lesním stínu to je nádhera, ale na slunci to už pěkně hřeje. V Brusném je vždy naše oblíbené zastavení, je to taková pohádka, plná pohody a zastavil se zde podle hospodské kroniky snad už i každá politik či hudebník či divadelník, který v okolí vystupoval.

dsc_0253_43568 pension na Brusence v Brusném dsc_0251_43567 pension na Brusence v Brusném Čti více…

Poznáváme krajinu v údolí říčky Desné a jejího okolí.

Poznáváme krajinu v údolí říčky Desné a jejího okolí.

Nemůžeme v letošním roce vyjet do světa na více dní, tak proto se soustředím na místa, kam stihneme dojet během dne, protože jen tak posedávat doma, to je hrozná nuda. A vzhledem k tomu, že jsem režista a jízda vlakem je téměř zdarma, našel jsem si lokalitu, která má krásné vlakové spojení mezi Olomoucí a Šumperkem. A když k tomu přidáte úžasné cyklostezky kolem říčky Desné a poklidnou silniční dopravu směrem k Červenohorskému sedlu, kde je v letošním roce zastaven provoz pro veškerou silniční dopravu, je to ideální lokalita pro poznání této krásné krajiny v podhůří Hrubého Jeseníku.
Rádi se sem vracíme a zjišťujeme jak rychlé proměny tato lokalita zaznamenává.
Poprvé jsme si tuto skutečnost uvědomili v okamžiku, kdy jsme navštívili park v okolí zámku v Loučné nad Desnou.

dsc_0407_27095 zámecký park v Loučné nad Desnou dsc_4869_43284 hromada uklizena v červnu 2015

Na tomto webu jsem našel jeho historii www.loucna-nad-desnou.cz/o/zamek-loucna-nad-desnou a v této vzpomínce z roku 2014 jsem zaznamenal první naše setkání s tímto místem. ( www.cestotipy.cz/2014/relaxacni-pobyt-v-obci-branna-v-kvetnu-2014/ ) . Dokonce jsem se o tento vývoj začal zajímat i trochu jinak a mám dobrý pocit, že jsem snad i napomohl odstranit skládku stavebního odpadu před zámkem.
Objevili jsme úžasné místo pro zážitkovou večeři a hned ji taky zdokonalili, že jsme si našli krásný den, kdy jsme tady byli na oběd a hned i na večeři. A dali si vždy něco z pochoutek místní rybářské kuchyně a to přímo pochoutkového pstruha, pokaždé s jinou úpravou a chutí. Ale vždy v krásném prostředí a s milou a rychlou obsluhou.

dsc_5178_43270 v rybářské baště nad Sobotínem - pstruh s nivou a žampiony dsc_5170_43263 pozor na peněženku, drahé a dobré a dá se platit i kartou Čti více…

Sady a parky ve městě Olomouci.

Sady a parky ve městě Olomouci.

Město Olomouc se dostává do podvědomí turistů nejen Českých, ale stále více tady přibývá těch ze světa. Město Olomouc má krásné webové stránky, kde se o těchto sadech dovíte mnohem více a také se dočtete o jejich historii. Proto nemohu kopírovat texty o historii, jen uvádím tento odkaz : tourism.olomouc.eu/leisure-time/olomouc-parks/bezrucovy-sady/cs
Protože v tomto městě žiji, občas si je projdu či projedu po cyklostezkách a pak fotím vždy to co se mi líbí, protože náhodou bylo krásné světlo, či sady si oddechují od náporu návštěvníků po květinové výstavě, které se tu každoročně konají. A protože sady či parkové úpravy jsou skutečně krásné, rozhodl jsem se vytvořit takovou malou kolekci a nabídnout je jako lahůdku pro ty, co do města hodlají někdy zavítat. Sady historicky vznikly za hradbami města. Málo významné jsou Čechovy sady, přes lávku pro pěší přejdete na tramvajovou dopravou do Smetanových sadů, kde stojí výstavní pavilon a konají se zde výstavy květin FLORA Olomouc.

dsc_0441_42906 hudební altán a restaurace Flora ve Smetanových sadech dsc_0169_42856 květinové záhony ve Smetanových sadech

Pak přejdete kolem staré tržnice do Bezručových sadů, které skutečně leží pod bývalými hradbami a jsou to ty nejkrásnější místa v Olomouci.

dsc_0447_42909 pod hradbami v Bezručových sadech dsc_0458_42920 pod hradbami v Bezručových sadech Čti více…

Výlet na Rabštejn.

Výlet na Rabštejn.

Název této vzpomínky si žádá vysvětlení, kde že ten Rabštejn je a co to vlastně je. Když jsem se o tomto místě dověděl, nic mi to neříkalo a přesto to je kousek od Olomouce. Když si dáte do vyhledávače obec Bedřichov, a potvrdíte že to je v okrese Šumperk, dohledáte na turistické mapě kousek odtud na výškové kótě 803 m n.m. zříceninu hradu Rabštejn se značkou vyhlídky. Dá se sem dojet přes obec Oskavu autem až na konec obce Bedřichov a pak už jen pěšky pořád do vrchu až se objeví palouček a uprostřed něho malebná hospůdka, která obsluhuje hosty na kolech i pěší, ubytované v podkroví či ve stanech na palouku při hospůdce a posledním úseku cesty k vrcholu.

dsc_4703_42555 hospůdka na palouku pod Rabštejnem dsc_4706_42558 stanová louka

Jde o skály, kde ještě na konci 18 století jsou poslední informace o tom, že tu někdo žil. Po zřícenině hradu jsou zde jen zbytky kamenných zídek, ale to podstatné a krásné jsou skalní útvary, kvůli kterým jsou zde stále zájemci o lezení. No a já mohu potvrdit, že nemusíte mít vybavení,m ale budete mít krásný pocit ze zdolání cesty až k vrcholu skály, kam se dostanete i s pomocí zabudovaného dřevěného žebříku.

dsc_4730_42581 výhledy po okolí dsc_4742_42593 pohled na vrchol Rabštejna Čti více…

V Olšanech u Prostějova nad nálezy z 11 století.

V Olšanech u Prostějova nad nálezy z 11 století.

Po roce 1995 se v Olšanech poprvé kopaly základy nové Česko Německé firmy a tehdy se poprvé objevily první archeologické nálezy z doby kolem 11.století. No a protože letos se zahájil nový archeologický výzkum před výstavbou další haly pro rozvoj firmy, objevili se zde nálezy, které stály za to, abychom si udělali cyklo výlet a podívali se jak se to tu vše pečlivě odkrývá, mapuje a připravuje pro uložení do sbírek brněnského musea.
Je to pro nás poprvé, co si to můžeme zblízka prohlédnout a nafotit, to se už za našeho života asi znovu nepodaří, tak proč nemít takové zajímavé zpestření dne.
dsc_4690_42542 na tak malou obec těch křížů tu je více dsc_4691_42543 na tak malou obec těch křížů tu je více

Po nafocení jsem už jen hledali občerstvení a pak zase do Olomouce. Horko jak v Řecku a tak jsme na místě samém měli pocit jako bychom tam skutečně i byli. Práci zde, pod dohledem vedení z university v Brně dělali její studenti v rámci letní brigády. Špachtle, štětec, metr, lopatka a fotoaparát a pak jen opatrné odhalovaní kostičky po kostičce. Škoda jen, že se to pak zasype a bude tady parkoviště. Takže tady jsou mé amatérské záběry dané atmosféry.

dsc_4661_42513 vykopávky v Olšanech u Prostějova dsc_4676_42528 vykopávky v Olšanech u Prostějova Čti více…

Výlet do Moravského krasu.

Výlet do Moravského krasu.

Nemaje letos možností vyjet za hranice, vydali jsme se do Moravského krasu. Kvůli vojenské střelbě na střelnici u Drahan jsme museli objíždět přes Protivanov, ale jinak to je z Olomouce jen kousek, akorát na denní výlet.
Naše první zastavení bylo v obci Šošůvky u kaple sv.Václava a sv.Anežky, která tu byla vysvěcena v roce 2002 a kterou navrhla Ing.arch. Monika Sirná. Základní kámen světil papež Jan Pavel II a v kapli jsou uloženy i ostatky sv.Václava. Prostě je to taková opomíjená perla na Moravě a možná i v Čechách.

dsc_4238_42318 kaple sv.Václava a sv.Anežky v Šošůvkách dsc_4236_42316 interier kaple, pouze přes prosklení

Ze Šošůvek už to pak je kousek k několika jeskyním. Z ohledem na čas a očekávané davy lidí jsme to vzali nejdříve k propasti Macocha a Punkevní jeskyni. A udělali jsme dobře, protože tady těch lidí je tolik, že rezervace byly až na 14-tou hodinu. Ale zaparkovali jsme a protože jsme byli jen dva, vyšlo nám to na 12.00 hodin. Vlastní prohlídka pak trvala 90 minut. Od parkoviště jsme se přesunuly ke vstupu do jeskyně lanovkou, která tu stojí a provozuje od roku 1995. Jízdné tam i zpět za 90 Kč/osobu. Dole jsme se jen prošli po modré značce, kterou se sem dostanete i po svých, ale je to převýšení 131 m. Lanovkou se jede jen 2 minuty. Cena přiměřená pro jízdu tam i zpět. Jízdné tam i zpět za 90 Kč/osobu. Ale měli jsme času na přesun tak akorát, pěšky by jsme to už ani nestihly.

dsc_4249_42329 lanovka tu jezdí od roku 1995 dsc_4259_42339 než jsem vstoupili Čti více…

Nezvyklý den a nezvyklé zážitky v údolí kolem říčky Desná.

Nezvyklý den a nezvyklé zážitky v údolí kolem říčky Desná.

Bylo 24.června 2015, byla obyčejná středa, ale podařilo se nám slavit se ženou tento den 43 společného života. Tak co si tak nadělit nějakou tu lázeňskou proceduru. Pojedeme jen tak bez ohlášení a objednávání do Velkých Losin a uvidíme. Třeba už je v provozu nový termální park. No a když ne, zkusíme si dát nějakou tu perličkovou vanu či výřivku. No a budeme se courat po místech kde jsme už někdy byli a budeme trávit nezvyklý den a mít nezvyklé zážitky. A tak se stalo.
Jeli jsem do Rýmařova. Už třetí rok se tu opravuje silnice na Rýmařov od Dlouhé Loučky. A tak jsem jeli přes Sovinec. Tady jim schází už jen 2 km oprav a bude nová silnice v celém úseku, když se podaří obci Sovinec opravit tu místní hrůzu. Zatím se to řeší cedulí kde je napsáno „silnice v havarijním stavu“. Někteří si už natolik zvykli že jezdí i víc jak 50 km/hod.
Až na Skřítek pořád parádní silnice. Tady jsme se nadýchali horského vzduchu a zavzpomínali na doby, kdy jsme tu pobíhali v zimě na vyznačených běžeckých tratích. Ale kousek pod sedlem je obec, spíše osada, dnes již chatová osada Klepáčov, kde se nachází krásný a malebný dřevěný kostelík z 18 století. A jako ten macatý hlemýžď se pomalu sunul po kameni, tak pomalu se tu mění čas.

dsc_3747_41903 kamenný skřítek na sedle na Skřítku dsc_3735_41891 dřevěný kostelík v Klepáčově

Ale v Sobotíně, kde dříve pan Klain vyráběl kolejnice pro celou rakousko-uherskou železnici se objevil krásný motorest a za ním opravený zámek kde žil pan Klein, ale kde se objevila nová kostra lázeňského domu a rýsuje se nový zámecký rybník, se to rázně a rychle mění.

dsc_3751_41907 motorest v Sobotíně dsc_3756_41912 zámeček v Sobotíně po panu Kleinovi

Takže naše naděje, že v termálním parku ve Velkých Losinách se to také už dokončilo nás nutí popojet tam.

dsc_3774_41930 staveniště nového termálního parku na tři dělníky tu je ještě hodně práce dsc_3766_41922 stav studánky v červnu roku 2015 Čti více…

Dolomity – den čtvrtý – od chaty Auronzo kolem tří zubů –tedy kolem Drei Zinnen

Dolomity – den čtvrtý – od chaty Auronzo kolem tří zubů –tedy kolem Drei Zinnen

Podle rozpisu cestovní kanceláře to bylo naplánováno tak, že se ráno opustil po snídani hotel a jelo se k jezeru Misurina, které je položené v nadmořské výšce 1.700 m n.m.. Ráno jsem se zastavil v kostelíčku kousek pod našim hotelem, protože jsem byl hodně zvědavý na interiér, který se mi po zhlédnutí přístupné barevné popisky, jevil jako hodně zajímavý. Šel jsem tam také proto, že jsem měl zjištěno že bohoslužba začíná vždy v 8.00 a náš odjezd byl naplánován až na 8.30 hodin. Byl jsem tam včas, ještě než začala bohoslužba a tak se asi stalo, že jsem se nevědomky přimluvil za počasí, které by nás mělo provázet.
Ale nebojte, byla s nám i jedna dívčina, která si na webových stránkách www.yr.no/sted/Italia/Veneto/Tre_Cime_di_Lavaredo pro jistotu zjistila, že bude sněžit, ale po 13.00 zase bude svítit slunce v těch místech, kam bylo naplánováno, tedy do míst, která jsou na Dolomitech nejkrásnější, tedy tam, kde do nebe trčí tři mohutné vápencové zuby.
Ráno bylo skutečně opět zataženo a po slunci nebylo žádné památky. Ale k jezeru Musurina je to kousek dál a tak se stalo, že už cestou na nás opět pokukovalo sluníčko. Po vystoupení u jezera, které do vás nalévá pocit svěžesti a jakési pohody, bylo slunce nakloněno jen straně odvrácené od míst, kde by měly být vidět tři zuby.

dsc_3310_41491 dsc_3313_41494

No to si tedy moc neužijeme, budeme vůbec něco vidět ? Na focení u jezera jsem měli 30 minutek, stačilo se to vše nafotit. nastoupilo se do autobusu a po chvilce jsme stály u mýtné brány, kde se za výjezd k chatě Auronzo ve výšce 2.300 m n.m. platí. Za autobus to bylo 105 eur a za osobní auto by to bylo 24 eur. To nám sdělil vedoucí výpravy a by zdůraznil jak si nás cestovatele cestovka se kterou jsme jeli váží. Na vrcholu cesty bylo mohutné parkoviště pro autobusy. Bylo zataženo, mrholilo a fučel nepříjemný vítr. No když jsem se nabalili do všeho co bylo k dispozici navštívila většina z nás veřejné WC s tureckým posedem a vydala se na cestu. Zatím mlha dovolila něco nafotit a vítr hnal kapky směrem, který nezpůsobil zarosení čočky fotoaparátu.

dsc_3354_41535 dsc_3356_41537 Čti více…

?>