

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Zase jednou na výletě v Polsku – začátek října 2021.
Když si zapisuji nyní vzpomínku na tento výlet, začetl jsem se zpětně do vzpomínky z roku 2012. Najdete ji na mém webu : https://www.cestotipy.cz/2012/vylet-do-polska-%e2%80%93-kveten-2012/
Najednou vidím, že začátek je jako přes kopírák. Ve čtvrtek je dána předpověď krásného počasí na sobotu dne 2.10.2021 a najdeme odkaz na cestovku BAVI z Olomouce, že pořádá ten den zájezd za záhadou zámku v polském Niemodlině a že tam spatříme Jantarovou komnatu. A protože průvodcem bude sám pan záhadolog, na webu http://www.jesen.cz/ si můžete najít vše, co pojal za záhady na území v příhraničí s Polskem.
Takže k věci, vše vyšlo, objednávka, poslední dvě volná místa a v 6.00 hodin v sobotu 2.října vyrážíme. Jelo se na Jeseník přes Červenohorské sedlo a potom směr Nisa a Niemodlin. Už ten název obce je záhadný, prostě až dosud zcela neznámý, koho by asi napadlo sem zajet ?
A protože bylo skutečně krásné počasí, vše vyšlo jak má vyjít. Záhadolog se ujal na zámku velení spolu s „bílou paní“.
Ale protože ta ještě nebyla v práci, tak jsme prošli obcí k zajímavému kostelu. Tady doslova ukecal „uklízečku“, která stírala podlahu, k tomu, jestli by naši výpravu pustila nahlédnout, když to má právě nyní tak uklizené. A najednou se z uklízečky stala paní, co znala celou historii o kostele, o jeho rekonstrukci a nových výmalbách.
jdeme do kostela v Niemodlinu
z okolí kostela v Niemodlinu
Průvodce jen překládal. Pak velké poděkování, něco do kasičky v kostele a vrátili jsme se na zámek.
nahlížíme do kostela v Niemodlinu
nahlížíme do kostela v Niemodlinu
Bílá paní už byla v pracovním oděvu, kamarádské přivítání a my si prošli zámek.
na nádvoří zámku Niemodlin
v zámecké kapli Čti více…
Výlet na Bílou, do Starých Hamrů a na Gruň.
Byl pátek 24.září a taky jak už to bývá i slunečný den. No a my vyjeli někam, kde by mohli růst houby. Jeli jsme z Olomouce přes Rožnov do obce Bílá, protože tudy jsme několikrát projížděli, ale nikdy se tu nezastavili.
No a tak se stalo, že jsme před obcí Bílá zahlédli směrovku k hotelu Ondrášův dvůr. Už jsme o tom několikrát slyšeli a tak jsme z ničeho nic odbočili a pak už jsme jen žasli. Najdete-li na webu stránky hotelu, tak se připravte na vysoké ceny. No a to byl impuls k tomu, aby jsme si to tam prohlédli.
v areálu hotelu Ondrášův dvůr v obci Bílá
v areálu hotelu Ondrášův dvůr v obci Bílá
Je to tu krásné, několik venkovních jezírek, krásné zahrady a i vlastní wellnes centrum. My hotelu využili ale jen k tomu, že jsme před ním mohli zaparkovat a šli jsme hledat houby. A taky že jo, houby jsme nenašli i když hosté hotelu se vraceli s košíky naplněnými.
No prostě už nám to asi vysbírali.
A tak jsme popojeli do obce samotné, kde jsme se prošli a objevili krásný dřevěný kostelík, zjistili jak to vypadá v okolí pod několika sjezdovkami z nichž jedna vozí i horská kola a byla v provozu.
prohlížíme obec Bílá kostelík sv.Bedřicha z roku 1874
prohlížíme obec Bílá kostelík sv.Bedřicha z roku 1874 Čti více…
01 – Severní Makedonie a hlavní město Skopje
Nouze a možnost cestovat, když věkem už ubývá sil a objevuji se nemoci, které omezí odolnost lidského těla, nás přinutila na jaře i riskovat a objednat si poznávací zájezd do Severní Makedonie.
Málem se vyjelo v původním termínu v dubnu, ale covidová nařízení a omezování donutili cestovku Vsacantour termín přeložit na září. Bylo velkým překvapením, když v autobuse jelo jen 25 lidí, což přineslo mnoho výhod při cestovních přestávkách, odbavení na hotelech, při nástupu na pokoje, při velmi chutných večeřích, ale i při odjezdech na výlety v okolí dvou měst, kde jsme nocovali. Bylo to na dvě noci v hlavním městě Skopje, kde jsme spali přímo v muslimské části města, takže jsme si užívali i večerního života
Druhé ubytování pak opět po dvě noci bylo v Ochridu, a to na začátku nábřežní promenády při sladkovodním jezeře a do města to bylo jen 30 minut procházkového tempa.
Nehodlám se nyní rozepisovat o dějinných událostech, ty si může každý v dnešní době dohledat po zadání hesla. Objeví informace založené na historické pravdě, na zkušenostech cestovatelů a třeba i u jiných cestovních kanceláří.
Já si dovolil celou cestu, každý den užívat krásné okolní přírody. Protože jsem se předem nepřipravoval nad mapou s vrstevnicemi, tak mě pak krásně a příjemně překvapila okolní hornatá krajina, kde vrcholky dosahovaly i výšek nad 2.400 m. Pořízené fotky jsou ale jen ilustrativní, pořizované za oknem autobusu. Snad i příští rok si najdu nějaký ten poznávací zájezd na tomto webu https://www.vsacantour.cz/kategorie/severni-makedonie.aspx.
Ale do vzpomínek na tento výlet už vkládám jen ty krásné a charakteristické fotky z jednotlivých výletů a procházek.
Z procházky po městě Skopje jsou pak ty fotky dvojího druhu. To proto, že toto hlavní město Severní Makedonie rozděluje řeka Vargar na část starobylou – muslimskou a část novou, kdy velká část honosných a moderních budov byla postavena až po roce 2014. V nové části je také obrovské množství soch historických postav, ale i symbolických postav současné doby.
Skopje u řeky Vardar
množství mostů je zarážející
Ohromuje Vás tady množství kašen a fontán.
jedna z velkého množství soch ve Skopje
jdeme do muslimské staré části města
Několik mostů přes řeku a na nich opět velké množství soch.
mosty nad řekou Vardar ve Skopje
Skopje u řeky Vardar Čti více…
02- Cesta do kaňonu Matka na řece Treska a malovaná mešita v Tetovu
Cestovní kancelář si pro nás připravila na druhý den výlety do přírody. Průvodce Pavel to měl nabiflované a uměl to humorně podat, což drželo kolektiv v dobré náladě a pohodě. Jeden výlet byl naplánovaný, jako výhled nad město Skopje, do místa nazvaného Vodno, kde stojí, vždy v noci osvětlený, 66 m vysoký kříž. Ten jsme viděli z různých míst ve městě. Nám se ale ten den podařilo vyjet autobusem jen k výchozí stanici lanovky, a pak už jen zpět na parkoviště s výhledem na město, protože lanovka byla v rekonstrukci a byla tak mimo provoz. Ale i to bylo zajímavé, protože domy tam dole byly k focení blíž, než ze samotného vrcholu.
výhled z parkoviště na Skopje
výhled z parkoviště na Skopje
Když byl výhled u všech podchycen ve fotografii, popojelo se jen o kousek dál a my jsme se mohli podívat do kaňonu Matka. Zde nad přehradou, v zaplaveném kaňonu řekou Treska, jsme se všichni projeli loďkami až na jeho konec, kde jsme navštívili i vápencovou jeskyni.
na řece Treska v kaňonu Matka
jedeme kaňonem Matka
v některé se svezeme kaňonem Matka
jsme v jeskyni na konci kaňonu Čti více…
03- Okolí města Ohrid a u jezera Ohrid.
Máme za sebou dvě noci ve Skopje a ráno nasedáme do autobusu a přesouváme se k jihu do města Ohrid k jezeru Ohrid, kde nás očekávají další zajímavé výlety po okolí i u jezera. Tento přesun byl časově náročný a dlouhý. Jelo se téměř 180 km. Ale bylo na co koukat.
Protože je Severní Makedonie pěkně kopcovitá muselo se jet přes průsmyk, kde byla krátká přestávka. Tady jsme zjistili, že hodně lidí pojídá něco zabaleného v sáčku. Zjistili jsme, že tu někde prodávají to, na co jsme se v této lokalitě těšili. Bylo to lístkové těsto křupavé a teploučké, plněné ovčím sýrem. No a už jsme stáli frontu a nabírali vůni z pekárny. I tohle místo nám udělalo radost i když výhledy do okolní krajiny nebyly žádné. Cestou mě pak zaujalo něco, co by mělo být vzorem pro naše ministerstvo dopravy a jiné, kteří o státních investicích rozhodují. Jeli jsme totiž po místní klikaté a dobře upravené silnici a pod námi, místy i nad námi bylo vidět, že se buduje nová dálnice. Takový obrovský rozsah zemních prací a rozestavěnost dálničních mostů jsem totiž ještě neviděl.
takhle to vypadá na rozestavěné dálnici - úsek asi 22 km dlouhý
takhle to vypadá na rozestavěné dálnici - úsek asi 22 km dlouhý
Od města Kichevo až po odbočení na vesnici Vrbjani bylo vidět obrovské rozsahy zemních prací a visutých mostů v délce asi 25 km. Zbývající část, až na předměstí Ohridu se jelo už i po jednotlivých pruzích komunikací budoucí dálnice. Rozestavěno dle mého odhadu tak bylo asi 62 km této budoucí dálnice. U nás v Česku něco nemožného. A tak jsem se snažil za jízdy něco nafotit, aby mi snad i někdo věřil, že to není jen sen.
V mezích časového plánu jsme dojeli do města Ohrid, ale jelo se dál až hodně daleko za městem a směrovky ukazovali, že jedeme ke klášteru sv.Nauma.
kráse kolem se nedá odolat, musíme to zažít
nádherný areál kolem kláštera sv.Nauma
Tady jsme vystoupili a hned se zadařilo upravit časový rozvrh a nastoupili jsme do tří lodiček s veslařem a průvodcem a jelo se po krátké, ale nádherné řece Černý Drim, která pramení ze dna této řeky. Voda v krátké řece je ledová, ale čistá jako voda z kohoutku. Na dno vidíte i když je tu hloubka přes 3,5 m. No byl to nádherný zážitek.
projíždění s lodičkou už tedy nebude
nádherná příroda kolem nás, ale i pod námi Čti více…
04 – cesta do Heraclia u města Bitola a do města Prilep.
Ráno se nasedlo do autobusu a jelo směrem na Bitolu, kde hlavní zajímavostí u tohoto města byl areál Heraclia, památka z doby řecké nadvlády, kde je zachováno velké množství mozaikových podlah a je rekonstruován amfiteátr.
nyní prohlídka Heraclia u města Bitola
nyní prohlídka Heraclia u města Bitola
nyní prohlídka Heraclia u města Bitola
nyní prohlídka Heraclia u města Bitola
Potom následovala prohlídka města se zajímavou obchodní třídou a vstup do pravoslavného kostela sv. Dimitrie. Tady nás čekalo překvapení, protože jsme se stali svědky svatebního obřadu.
u kláštera sv.Dimitrie
v klášteře sv.Dimitrie
hodinová věž v Bitole
v centru města Bitola Čti více…
05 – Po památkách ve městě Ohrid
Poslední den měl svá přísná pravidla, která se nařizují řidičům dálkových přesunů. My musíme stát na místě a až po 16 hodině vyrážíme směrem k domovu do Česka.
Takže po ránu a po snídani velitel zavelel a šlo se za památkami ve městě. Nejdříve 30 minut po promenádě, kde už bylo cítit sobotní náladu, ale na kterou padal mírný deštík. Neměl být intenzivní a měl také někdy přestat.
ranní procházka před snídaní
začátek promenády u jezera Ohrid
Plavky proto byly v baťůžku. Došlo k základnímu výkladu o historii tohoto města a pak se už šlo stále do vrchu s cílem dojít až na hrad nad městem a jezerem.
cestou do centra Ohridu
cestou do centra Ohridu
Cestou se vynechala prohlídka kostela sv.Sofie, protože nás předběhla jiná výprava, a to by nebylo to pravé ořechové. Vystoupali jsme proto až k pravoslavnému kostelíku na skalním výběžku. Byl to pravoslavný kostelík sv. Johana Kaneo.
chrám sv.J.Koena
jsme u pevnosti cara Samuila Čti více…
Výlet k Dalimilově rozhledně.
Jen když má být pěkné počasí tak vyrážíme někam o čem se mluví jako o něčem novém v našem okolí. A protože se vyrojilo hodně zpráv o tom co se děje v okolí Paprsku, který se nachází nedaleko Starého Města, které je zase jen kousek od Hanušovic, tak jsme se 25.srpna hned po ránu rozjeli do Starého Města.
Za totality to byl konec světa s ošumělou zástavbou, kde bych určitě nechtěl nikdy bydlet. No ale nyní to je proměna jako v pohádce. No a když tu novou krásu nasvítí sluníčko a na modré obloze jsou krásné mraky, tak se nestačíte divit.
v centru Starého Města
v centru Starého Města
Ze starého města to pak je podle směrovky na Malé a Velké Vrbno. No a jedete až na konec silničky až dojedete k parkovišti pod sjezdovkou, která má svůj vrchol u chaty Paprsek.
Já tady na tom svahu v zimě roku 1965 absolvoval lyžařský kurz, To se jezdilo s vratkou omotanou kolem pasu a lyžařské vázání bylo tak dokonalé, že když se spadlo, tak nové omotání trvalo i půl hodiny. Dnes to je ale úplně jinak a asi to tu ještě zkusím, protože důchodci nad 70 let tu jezdí zadarmo.
V okolí je hodně úplně nových chalup – pensionů, které nabízí pronájem.
slouží i jako pensiony
ohlédnutí při cestě k rozhledně
Pak se jde po svých a podle směrovky k Dalimilově rozhledně. není to daleko lesní zpevněnou cestou, vhodnou i pro horská kola a vyjdete na velikánskou louku na jejímž konci ve vrchu Větrov uvidíte stavbu rozhledny.
poprvé vidíme pohádkovou Dalimilovu rozhlednu
jsme pod Dalimilovou rozhlednou Čti více…
01 – Výlet do Českého ráje – město Jičín a hrad Trosky.
V týdnu od 9.srpna do 15.srpna bylo oznámeno krásné, teplé slunečné počasí. Tak se stalo, že jsem v pondělí 9.8. začal hledat místo pobytu a možnosti ubytování. Rozhodl jsem se pro Český ráj, ale jeden telefonát za druhým měl pro mě negativní informaci, a to že je obsazeno. Tak jsem zkusil jestli by nebyla chatka či něco podobného v campech či na tábořištích, která jsou zviditelněna na webu mapy.cz. Hned na poprvé jsem oslovil správce tábořiště Svitačka v obci Troskovice a ten mi sdělil, že chatky nevedou, ale mají snad i volné Týpí.
Věděl jsem o tom, že je to indiánský příbytek, ale dál nic. Po 20 minutách jsem měl telefon, že jedno Týpí na konci tábořiště je volné, ale budu to mít dál od sociálek. Jsou tam k dispozici 4 postele, budou potaženy povlečením, ale musím mít spacák a podhlavník. Nabídku jsem přijal a bylo vystaráno. Pokud by Vás to inspirovala, kontaktujte přes e-mail taboristesvitacka@centrum.cz nebo volejte 723 473 642. Ráno 10.srpna jsme vyrazili.
Naše první zastavení bylo v městě Jičín. bylo to zastavení spojené se vzpomínkou a obědem.
prohlížíme si město Jičín Žižkovo náměstí
Valdštejnovo náměstí
Musím konstatovat, že je viditelné to, kdy bylo město zvelebeno a nyní už je vidět čas stárnutí. Květinová výzdoba to ale vyrovnávala.
Valdštejnovo náměstí
Valdštejnské náměstí
V 15 hodin jsme dorazili na tábořiště. Bez problémů jsme našli naše Týpí na konci tábořiště a za chvíli to byl náš domov. Symbolicky jsme obsadili prostor a vyšli jsme na hrad Trosky, který byl jen 1,5 km nad tábořištěm.
Týpí v tábořišti Svitačka
jak to vypadá na tábořišti Svitačka Čti více…
02 – Středa a my vyrážíme do Skalního města.
Poprvé jsme přečkali noc v nezvyklém prostředí a můžeme dát zelenou všem, kteří se musí rozhodnout pro tak nezvyklé obydlí.
Po snídani u domečku sociálky, kde se dal dobít mobil a vařit na elektrickém vařiči, či umýt studenou vodou, ale za žeton i teplou vodou, jsme vyjeli za poznáváním Skalního města.
Zaparkovali jsme u zámku Hrubá Skála. Nejdříve jsme navštívili zámek, který dnes slouží i jako hotel.
vyhlídková věž na zámku Hrubá Skála
výhledy z vyhlídkové věže s hodinami
V ceně vstupenky byl výstup na vyhlídku a tak začal náš obdiv k tomuto Skalnímu městu.
tohle je to Adamovo lože
výhled na zámek Hrubá Skála z Mariánské vyhlídky
Podle mapy jsme pak absolvovali pěší procházku po červené značce, která vedla po vrcholu s mírným klesáním do dalšího cíle procházky, na hrad Valdštejn. Samozřejmě cestou byla zastavení na vyhlídkách, odkud byly krásné pohledy na Skalní město.
vyhlídka u lvíčka
vyhlídka u lvíčka Čti více…