Konečně za hranicemi v maďarském Lipotu od 22.6. do 25.6. roku 2021.
Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Konečně za hranicemi v maďarském Lipotu od 22.6. do 25.6. roku 2021.
Konečně za hranicemi v maďarském Lipotu od 22.6. do 25.6. roku 2021.
Věříte zprávám v mediích. Já tomu věřil, a proto jsem si na webu : https://www.lazne-lipot.cz/ na poslední chvíli zajistil ubytování a pobyt na minimálně 3 noci. Jako důchodce samozřejmě za cenu, které jsem nevěřil až do chvíle, kdy jsem právě tuto cenu zaplatil a odjel.
Ale něco bylo hodně jinak. Do Maďarska už se může, takže co takhle vyjet do Lipotu, je to kousek za Bratislavou, jen přejet nám známou celnici mezi Rusovce a Rajkou a pak už jen pár kilometrů a jste na místě. Podle mapy to je 277 km a měli by jste to dát za 4:33 hodiny.
Ale bylo to jinak. Přes Bratislavu je neplacený úsek dálnice Mlýnskou Dolinou, pak se musí v tom správném místě sjet z dálniční komunikace na místní a pak už to je směr Rusovce či Rajka. Projeli jsme to vícekrát, někdy odbočíme špatně, ale vždy najdeme ten správný směr.
Tentokráte nic netuše sjedeme na nesprávném místě, bloudíme, ale pak najdeme ten správný směr a zjišťujeme, že za ty dva roky tu odvedli pořádný kus práce na okruhu kolem Petržalky a vypadá to hodně jinak. Už jsme ale na silnici do Rusovců, obdivujeme co tu vyrostlo za nové sídliště rodinných domů a nízkých bytovek. A pak šok. Jsme u staré, polozbořené celnice a přes cestu jsou rozmístěny dopravní červenobílé kuželky a na maďarské straně stojí napříč silnicí neoznačené auto. Vystupuji a začínám tušit problém. Proti mě vystoupil voják a jde mi naproti. Ano potvrzuje to, že jej neukecám a že neprojedu, musím se vrátit a projet to na dálnici, to je jediné možné řešení.
Na této fotce, kterou jsem si pořídil až při zpáteční cestě nejsou ty dopravní červenobílé dopravní kuželky, protože tak pevné nervy jsem v té chvíli prostě neměl.
A tak jedu zpět, kličkuji stavbou a jsem na dálnici, ale asi bych měl platit. Ale nikde není místo, kde bych známku koupil. Dojel jsme na celnici s Maďarskem. Tady zjišťuji, že i na těch 17 km do Masonmagyarvaru musím koupit známku na 10 dní. Poprvé jedu po dálnici s novým autíčkem, poprvé jedu po dálnici v Maďarsku. Ale postupně se vytrácí zuřivost, i když vzpomínka na to co se stalo a že to vše bylo jen proto, aby si udržely kontrolu na vstupujícími do Maďarska a pak se jen na Vás usměje celnice, zeptá se kam jedu, já rozumím a řeknu Lipot, ona se jen usměje a já jedu dál. Žádné potvrzení o mé bezinfekčnosti a podobné, co bych tedy po tak důkladném odklonění očekával.
No ale je to za mnou a já se registruji na recepci campu v Lipotu. Dostávám digitální náramek a klíč k vozňu číslo H1. Najdu svůj krásně pomalovaný a výhodně ve stínu postavený vozeň.
tohle je ten náš vozeň v campu Lipot interiér vozňa který se předával v čistém stavu
No a pak už to je jen o léčení a relaxaci. Jsou zde dva bazény s léčivou a hodně teplou vodou, v bazénech jen Čecháčkové. Nikdo z Rakouska, málo Maďarů a jen s výjimkou Slováci. To co tu bývalo dříve, na to jen vzpomínáme.
pohled do lázní Lipot dva termální bazény v Lipotu Čti více…