Cestovatelské tipy a rady na cesty

Podrobnější seznámení s přehradou Slezská Harta – červenec 2018.

Nejbližší město které se dá dohledat na mapě je Bruntál. Když jsem si plánoval, že objedu tuto přehradu, tak jsem zjistil že to dá celkem 58 km, což by se za jeden den dalo stihnout na kole jako nic. Ale cesty nejsou pokaždé ideální a tak se musí jak jsem později zjistil i po svých a jít vedle kola a tlačit jej do kopce i z kopce. Tedy pokud hodláte stále dohlédnout na hladinu této přehrady. No a protože to tam je kousek i z města Opavy, dal jsem si tam sraz se spolužákem ze školy a tak se stalo, že jeden den si tam na břehu zátoky zavzpomínali dva dědkové na to jak v mládí jezdili na windsurfingu a na gumovém člunu a vyzkoušeli jsme si jízdu na paddlleboardu. No a druhý den jsem pak já sám jel na elektrokole po levém břehu s tím, že si to projedu po té „těžší „ straně kde to je více do kopce a z kopce a nejsou tady klasické cyklostezky vedené po vrstevnici jako tomu je na druhém břehu.
Auto jsem v den prvního setkání zaparkoval v obci Leskovec nad Moravicí. parkovné hned po ránu stálo 50 Kč a byl jsme na něm téměř sám. Můj spolužák se objevil později a hned mě odvedl na skryté místečko mezi Leskovcem a obcí Rázová. Tady je na skryté silničce parkoviště pro pár aut a pod ním volná posečená louka u poklidné zátoky. Tady jsme se pak pořádně vyblbli, tady vyzkoušeli jsme si ,jestli ještě umíme a nemuseli jsme nikoho ani rušit.

naše stařecké radování a vzpomínání na své mládí naše stařecké radování a vzpomínání na své mládí

Voda čistá a chladná jako křen, takže nádherně v tom horkém dni osvěžila. Když spolužák odjel, já ještě využil denního parkovacího poplatku a zajel do obce, abych poznal jak to tu vlastně vypadá. No a měl jsem se čemu divit.

přístavní molo v Leskovci pro vyhlídkové jízdy na lodi pohled na zátoku od hřbitova v Leskovci

Druhý den jsem přijel z Olomouce, je to jen 59 km, dojel na parkoviště hned nad hrází a hned jsme vyrazil podél břehu po asfaltovém chodníku. Ten ale skončil pod hladinou asi tak po 1 km jízdy, někde v místech naproti zátoky, kde jsem včera kousek od Leskovce dováděli.

na břehu proti zátoce v Leskovci po delším bloudění lesem zase vyhlídka Čti více…

Výlet na Žermanickou a Těrlickou přehradu, co skončil na Visalajích.

Červencové dny svátků nemůžeme zůstat doma, zejména když může být i slunečné počasí. Takže balíme ve středu 4.července padlleboard, balíme i nějaké to jídlo na cestu a vyrážíme s autíčkem směrem na Frýdek-Místek s cílem dojet k žermanické přehradě a tam v campu pobýt a užít si stojatých vod na žermanické přehradě s tím, že by jsme si omrkli i tu druhou přehradu Těrlickou.
Na Frýdek-Místek jsem jezdil služebně a tak mohu konstatovat, že se to tam od Příboru až do Frýdku pořádně změnilo. Jedete dokonce i po dálniční stavbě, všude upravené jízdní pruhy, kolem masivní zemní práce, a až to bude hotové, bude to paráda. Ve Frýdku-Místku pak klasická odpolední zácpa a tak se snažím projet na Dobrou, ale jaksi se to nezdařilo, jen jsem objel světelné křižovatky a jsme na dálnici na Český Těšín a bez dálniční známky, ale v podvědomí je, že je tady jakási ta úleva od zpoplatněného úseku. Ale zadařilo se a my jsme najednou v obci Lučina, kde je podle postarší automapy zakreslen camp. Našli jsme, všude jsou směrovky ke campu, ale to bychom nebyli v Česku. Teprve u zavřené brány a campu bez lidí s vysokou trávou a rezavějícími konstrukcemi pochopíme, že je to tu asi delší dobu mimo provoz. Ale nikde žádné zákazy a tak jsme sjeli až pod camp a pod námi posečená louka a barevné deky a lidi co se přišli rekreovat. Kolem zaparkovaná auta a pro to naše autíčko i krásný rovný plácek s výhledem na hladinu přehrady pod námi. Bylo pozdní odpoledne a tak jsme se šli jen osvěžit a tak jsme dosáhli cíle, koupeme se v přehradě Žermanické.

Žermanická přehrada - výhled od obce Lučina Žermanická přehrada - pohledy z hráze

Navečer, když odešli lidi a významně ubylo aut, zajeli jsem si obhlédnou protější břeh, kde je vidět funkční camp a je tam živo. To že si dáme i teplou večeři se pak proměnilo v popojíždění a zjištění, že v campu není místečka, kde by se naše autíčko mohlo v rovném terénu uvelebit k nocování. Kolem převládají rybáři s pozicemi těsně nad hladinou a pak na šikmých travnatých plochách stany. K tomu hluk neposedných dítek, popíjejících motorkářů a drahota za něco čemu se možná i dá říkat teplé jídlo, jako hranolky, kuřecí či rybí prsty. No popojeli jsme dvakrát a pořád žádná dobrá a stylová hospůdka. Až pak se objevila odbočka k hotelu YC Maják, tety Yacht club Maják.

na večeři v hotelu YC Maják na večeři v hotelu YC Maják Čti více…