


Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
01 – Byli jsme opět na ostrově Ischia.
Naposledy jsme byli na tomto pohádkovém ostrově v Neapolském zálivu, alespoň podle mých zkušeností, v roce 2017. A bylo to podruhé letadlem, když poprvé to bylo z Prahy a nyní z Vídně.
V letošním roce 2022, kdy bylo po skončení covidových zákazů a příkazů konečně možné jet na tento ostrov bez velkého rizika, jsme už na počátku února začali s kamarády plánovat a řešit tento pobyt. Nápad vzešel na začátku února a byla tehdy v takovém potřebném předstihu zajištěna zálohová platba na levnější letenky pro skupinu 6 lidí, kteří už s námi na Ischii někdy dříve byli.
Po zajištění termínu pro odlet a přílet na letiště ve Vídni jsme našli cestovku v Česku, která by nás na letiště mohla dopravit. A tak se dne 12. září stalo, že přímo od našeho bydliště jsme vyjeli na ostrov Ischia. Luxus, který byl v přiměřených cenových hladinách roku 2022 se vyplatil. Poznali jsme to v okamžiku, kdy na letišti ve Vídni bylo pro naše letadlo nahlášeno zpoždění 2 hodin.
vozidlo, které nás přepravilo z Olomouce do Vídně
na nočním posledním trajektu z Neapole na Ischii - fotl kamarád
To pak mělo ale návaznost na přesun od letiště v Neapoli k trajektu. No a my věděli, že to není jen tak, zejména pak v nočních hodinách. A tak když jsme vystupovali na exitu, stál tam pán s cedulkou, kde byla naše jména a znak cestovky, která to vše zařizovala. No a tento Ital dokonce mluvil obstojně i česky. Do přístavu jsme dojeli 5 minut před odjezdem trajektu. Pán s námi jel na ostrov Ischia a tady nás předal jinému řidiči, který nás dovezl až na místo ubytování. Tady se stala moc zajímavá věc.
Při výstupu se na nás napojila skupinka Slováků, kteří neměli zajištěn přesun na ostrov. Dokonce se jim podařilo uplatit řidiče, který nás převážel k přístavu. Ale pak jsem musel aktivní slovenskou paní upozornit na to, že si musí koupit jízdenku na trajekt, ale asi na to bude málo času, takže lepší bude se domluvit s našim průvodcem. No a k tomu došlo po dlouhém telefonátu a po zaplacení dohodnuté sumy za celkový přesun. Takže tito Slováci, z nichž jedna měla i berle, se nakonec dopravili až do jejich hotelu na ostrově. Pro ně to byl malý zázrak a já tak byl prostředníkem „těch záhadných andělíčků“, kteří mi v nouzi jaksi sami od sebe někdy pomáhají. Dobro jimi páchané jsem tentokrát přenesl na tuto skupinku.
No a na závěr vzpomínky na tento noční a divoký přesun byl ten, že na depandance hotelu jsme dojeli těsně po půlnoci. U vchodu stál pod lampou jiný pán s motorkou a na sedadle motorky si nás převzal, tedy zapsal do listin, nafotil občanky a předal nám klíče a po schodech pomohl odnést i zavazadla. Usínali jsme až kolem 3 hodiny, protože tohle se jen tak bez zapití nedá prožít.
Ráno v 8:00 byla snídaně a my jsme si požádali o přepravu na hotel, jak nám v noci bylo vysvětleno, jak se po telefonu dělá a kde se pro nás dávala snídaně. Přesun byla hodně divoká jízda z kopce asi 800 m. My si hned na poprvé brali i vybavení pro zbytek dne, který spočíval v ležení u bazénků, které měli neskutečné výhledy na moře.
Hotel leží na vrcholu kopce, a proto nese název Punta Chiarito a je to jeden z nejúchvatnějších hotýlků, kde je termální bazén s výhledem na moře a masážními tryskami, malá protáhlá jeskyně s protiproudy na masáže.
z hotelu je nádherný výhled na Sant' Angelo
a teď si obhlédnu hotel Punta Chiarito, dokud ostatní snídají Čti více…
02 – Výlety na Ischii v září roku 2022.
Od 16.9. do 22.9. jsme ubytovaní v hotelu Park Victoria poblíž centra městečka Forio. V hotelu jsme pobývali v roce 2010 a tak jsme si pamatovali, že když se budeme přesouvat z našeho prvního hotelu, musíme uvidět starou kruhovou pevnostní věž. Ale byla to mylná představa, kterou vrátil do reálu mobilní telefon a v něm aktivní vyhledávač v mapě. Takže kdy vystoupit, byla kombinace mírné znalosti s mapovou orientací. No prostě zkušenost 12 let jaksi vyprchala.
Ale zadařilo se a my cestou z kopce po novém asfaltu „prohrkali“ s našimi zavazadly až na hotel Park Victoria. Mírné komplikace při přidělování pokojů se vyřešili až druhý den, protože z hotelu odjela parta cvičenek z Česka organizovaných cestovkou.
zařízení pokoje na Park Victoria
výhledy z balkonu
Po ubytování jsme vyrazili k moři na část pláže Citara. Část proto, že to, co bylo krásně propojené až k termálnímu parku Poseidon, bylo přerušeno utrženou skálou.
tady sestupujeme na pláž - podle mapy Cava dell'isola
tohle je fotka s bonusem
No ale z plavání v moři nebylo nic, protože moře bylo rozbouřené a tak jsme se jen radovali z toho, že jsme sedli do písku na této pláži a čekali na pěnu či nejdelší vlnu, která nám dělala v tomhle bezpečí radost jako malým „dětem“. Jedinou starostí pak bylo zbavit se písku, který se dostal všude. Užili jsme si moře a šlo se zpět na hotel. Tedy koupání v termálním bazénu s chladnější vodou a pak přesun do horké vody v suterénu hotelu a to tak dlouho, až jsme se dočkali večeře. V sobotu 17.9. jsme se vydali na poznávací výlet, kterým jsem chtěl udělat kamarádům radost s výhledů, ale jaksi se to cestou zvrtlo a vydali jsme se po složité, dešti poškozené cestě. Vyjeli jsme po snídani autobusem s číslem CS na zastávku Ciglio, kde je obrovská a z dálky od moře jasně viditelná pinie. Tady jsme nahlédli do kostelíka, kochali se výhledem na Sant‘ Angelo a ten náš první hotel na Punta Chiarito a další výběžky, ale i na pláž Maronti. No a pak jsme se dali mezi domy a podle směrovky na Sant‘ Angelo pomalou chůzí dolů s tím, že cesta je pohodlná a dlážděná.
z daleka viditelná pinie na vyhlídce
bylo krásné počasí a krásné vyhlídky Čti více…
03 – Výlet lodí kolem ostrova Ischia – 20. září 2022
Při prvním setkání s delegátkou Martinou jsme se dohodli na tom, že pokud bude dobré počasí, zaplatíme si výlet lodí kolem ostrova Ischia s tím, že průvodcem bude ona či její přítel, mluvící už i Česky. V ceně výletu bude pohoštění, když při plavbě ochutnáme mořské plody a několikrát se zastavíme, abychom se vykoupali v moři. Výlet byl naplánován na středu. Pak přišla SMS, že se termín překládá na úterý, abychom to odsouhlasili, což se stalo a my očekávali, co se bude dít.
V úterý bylo hned po ránu horko, modrá obloha. Odjezd byl z Foria a protože tam bydlíme, dostali jsme slevu za to, že nebudeme převáženi z hotelu a dojdeme k místu setkání po svých.
V 9:45 jsme se setkali s ostatními výletníky, převážně ženami, na konci mola ve Foriu a šlo se po plovoucím molu k lodi se kterou jsme pak obeplouvali ostrov. Delegátce jsme předali před vyplutím částku 62 eur za osobu a mohli jsme s čistým svědomím vyplout, když máme zaplaceno.
a bude se nastupovat na loď se kterou obeplujeme ostrov Ischia
to bylo tedy krásné uvítání, spousta ovoce, pití v ledových boxech
Na tento den a tuhle plavbu nikdy nezapomeneme. Hned na úvod bylo na stole k dispozici nealkoholické pití – lahve minerálky zanořené do ledu, velká mísa ovoce a na palubě jsme jako muži mohli hned omládnout i když jsme už jen senioři. To omlazování bylo postupné, protože bílého vína bylo dostatek po celou plavbu a bylo nabízeno až vnucováno místním Italem, který se pro taková pobavení cestujících asi i narodil. Obrovská sranda k tomu náladová italská muzika na plné pecky. Když se pak síla hudby zesílila, objevilo se neočekávané taneční vystoupení s prvním podávaným pokrmem, chuťovkou nazvanou „bruschetta“. To je topinka z bílého chleba posypaná malými rajčátky speciální chuti zamíchaná v ochuceném olivovém oleji. Prostě „mňamka“. Borec tančil do rytmu, až roztančil i jiné děvy na palubě. Na ruce držel tác s otáčivou konstrukcí, na hlavě klobouček se zelenou stuhou a na krku věnec květů. Byli jsme tak hned jako na Tahiti.
propluli jsme mezi skalisky
podávání pokrmů mělo rituál - fotil kamarád
Pak se rozdával pokrm a nalévalo vínečko. Lodička s českým i italským výkladem delegáta popojela do míst, kde bylo první zastavení a někdo skákal, někdo jen složitě lezl po žebříku, do moře, ale když tam byl už to byl parádní zážitek. Modrá voda, průzračná a čistá. Nádherné osvěžení před polednem.
A pak volání na první předkrm z mořských plodů. Pro mě zážitek ještě větší než u ostatních. Totiž mušličky vařené v horké vodě se vydlabávají a pojídají. To je ne pro každou dívku či dámu příjemné, a tak bylo dost toho pro ty otrlejší.
a těch byly dvě mísy
jejich pozorování pod vodou Čti více…
04 – Návštěva dvou termálních parků na Ischii
Ve středu dne 21. září jsme poprvé využili od delegátky námi zakoupený poukaz na vstup do termálního parku Afrodité poblíž Sant‘ Angela a pláže Maronti. Do parku se nahlásilo všech šest lidí v této zářijové výpravě.
a tohle je pak nový vstup do parku Afrodite
a nyní už jen fotky z parku Afrodite- dolní část
My tento park znali z doby, kdy tady probíhala dlouhodobě rekonstrukce a park byl dlouho zavřený a to i v roce 2016 a 2017, kdy jsme tu byli naposledy. Takže k návštěvě nově otevřeného areálu nás také vedla zvědavost.
Změnila se tady koncepce využití a asi také jeho majitel. Bazény v horní části parku zářily novotou, jen poslední dva nejvýše položené, měly přes schodiště nataženou zábranu a vstup byl zakázán.
Bazény v dolní části byli po rekonstrukci zcela nové, ale menší a ne v tak domáckém prostředí jako u těch přístupných přes most. Z dolní části parku je také možný vstup do moře.
a nyní už jen fotky z parku Afrodite- dolní část
fotím na dolní části, která je po rekonstrukci
Co bylo zcela nové, bylo místo vstupu, které se přesunulo do polohy u moře a vstupovalo se přes recepci, která sloužila klubovým členům, tedy těm co zde i bydleli, tak pro vstup do restaurace s krásnou vyhlídkou, kde jsme ještě některé z hostů viděli při snídani, ale na recepci se kupovaly vstupenky či poukazy, které se proměnily v pásku na ruku, která všem pak sdělovala, on sem tento den patří a má zaplacen vstup.
My se hned po ránu umístili do stínu, protože jsme čekali jen modrou oblohu, ale nakonec jsme z této pozice přeložili oblečení na jiná teplejší místa, protože ve stínu začalo být chladno, a připadali jsme si jako v prosinci na Kanárech., kde také na slunci je rozpálené tělo, ale část těla v přirozeném stínu je studená.
Vhod pak přišlo, že jsme si mohli užít jak bazénů s teplotou 34 až 38 oC, pak chladnějších vod v rozsahu 32 až 34 oC. Mohli jsme si ale sednout do křesla, kde teče teplá voda po celém těle a vytváří příjemnou pohodu s výhledem na pláž Maronti.
vše z praku Afrodite, když ještě bylo málo lidí
vše z praku Afrodite, když ještě bylo málo lidí Čti více…
01 – Červnový zájezd do Itálie – prohlídka města Parmy
Zájezd jsme absolvovali napotřetí, protože naše první přihlášení v roce 2020 zrušil nešťastný Covid-19 a zájezd se nekonal, Itálie zavřela hranice. Druhé přihlášení s přijatým rizikem a tedy i pojištěním na Covid se zase nekonalo, protože i když už se mohlo za přísných opatření na straně Itálie, nenašlo se dost přihlášených účastníků. Za ty dva roky naše zdravotní síly odcházely a tak jsme se přihlásili potřetí. No a už se to povedlo. Dokonce od 1.června roku 2022 i Itálie zrušila přísná opatření proti Covidu. Ale jak jsme na místě zjistili, někde se po vstupu do památky muselo jen s rouškou.
Za tu dobu nám ale také zájezd podražil a tak jsme nic neodkládali a překonali se a vyplatilo se. Odjezd z nástupních míst byl večer v 19:50 z Olomouce. Jelo se přes Rakousko do Itálie do města Parmy. Tady jsme vystupovali z autobusu něco po 10:00 hodině po probdělé noci.
Město Parma bylo poprvé osídleno už v době bronzové a patrně ji založili záhadní Etruskové. Je to město, které je známé svými románskými památkami, univerzitou, ale hlavně slavnou parmskou šunkou a parmezánským sýrem. Část historického centra s kostely, bazilikami, katedrálami, paláci, věžemi, hrádkem, majákem i městskou branou je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Na břehu řeky Torrente Parma jsme zahájili prohlídku těch největších památek v centru města.
Parma - řeka Torrente, kde jsme vystoupili a nastoupili
museum archeologie
Palazzo Pilotta, s museem, pak několik nahlédnutí do kostelů při cestě až k tomu nej, a to byl dóm a baptisterium a náměstí Garibaldiho s palácem Guvernátora.
okolí musea v Parmě
okolí musea v Parmě
na náměstí Garibaldiho
na náměstí Garibaldiho
opět jeden z interiérů kostela
opět jeden z interiérů kostela Čti více…
02 – Červnový zájezd do Itálie – výlet vlakem do skupiny městeček v oblasti Cinque Terre
Cinque Terre je chráněný pás pobřeží pod Janovem, na Rivieře di Levante, je to pět sugestivních vesnic bohatých na historii, tradice, vůně, barevné domy a křišťálová voda. Kouzelná městečka, vypínající se na skalnatých útesech, jsou oblíbeným cílem turistů i milovníků trekkingu.
Autobus nás toho dne, 22.června, zavezl do města La Spezia. Pak nám naše průvodkyně šla zakoupit denní jízdenku a kartu na vstup do trekové trasy mezi městečky. A tak jsme potom s jizdenkou za 18.20 eur ( senioři za 14,90 eur ) na celý den jezdili sem tam, jak bylo vhodné s ohledem na čas, na davy turistů a na možnosti fotografického světla. Už jen tato služba byla k nezaplacení, protože v tom davu lidí se zorientovat a mít tu znalost jak na to, to fakt přišlo vhod každému z nás, kteří čekali na nástupišti a pak na rozdání lístků. Každé to malé městečko je chráněno zápisem v UNESCO.
První jízda vlakem byla do městečka Corniglia, odkud je možnost pěší procházky cca 3 km, nejkrásnější stezkou Sentiero Azzuro do nejbarevnějšího městečka Vernazza.
na naší první zastávce hned u moře v městečku Corniglia
před nádražím je "busek" a platí koupená karta na daný den
Po informaci, co na takové cestě nás může čekat, ( do centra od nádraží mělo být 320 schodů) rozhodli jsme se pro variantu, že jen vystoupíme s výpravou a pak se uvidí. A bylo co vidět. Z vlakové zastávky jel minibus a bylo to v ceně. Ale busek byl skutečně mini a tak jsme šli po svých, ale po silnici s mírným stoupáním a myšlenkou, že jen nafotíme tu drsnou stoupačku po nestejnoměrných schodech, kudy už šli davy nahoru i dolů. Ale náš výstup po silnici nebyl tak hrozný a tak se stalo, že busek jsme potkali cestou jen třikrát a byli jsme v centru.
naše focení ze silničky do městečka Corniglia
v městečku Corniglia
Pak na super vyhlídku, kterou nám doporučila vedoucí výpravy, když jsme ji potkali v centru této nám, i jako první navštívené vesnice Corniglia.
v městečku Corniglia tady do schodů ke krásné vyhlídce
a už se kocháme na vyhlídce Čti více…
03 – Červnový zájezd do Itálie – výjezd autobusem do městečka Porto Venere.
Toto městečko tu existovalo už v 1. stol. př. n. l. a v době Římské říše bylo malou rybářskou komunitou. Nyní patří k nejromantičtějším místům na ligurské riviéře. Autobus nás vysadil na horní části, kde je parkoviště a odjel, protože parkování tu je na den za 50 eur.
Naše celá skupina sešla chodníčkem k nábřeží, protože veřejná autobusová linka ještě neměla svůj čas.
sestupujeme do Porto Venera
sestupujeme do Porto Venera
Na náměstíčku jsme byli seznámeni s historií a pak se šlo krásnou uličkou s velkým množství lokálních suvenýrů na prohlídku kostela San Pietro ze 13. stol.
detail vstupní brány do městečka
vzorná polici ve městě
Potom někteří to dotáhli po schodech až do pevnosti nad městečkem. Sešli jsme ke kostelíku St. Lorenzo ze 12. stol., kde jsme opět nahlédli do kostelíka postaveného z bílých a šedých cihel na skalním výběžku, který stál také poblíž jeskyně Lorda Byrona.
na výběžku stojí kostel z 12.století
okružní jízda lodí je u konce
pěkný výhled a na pořád
výhled od kostela Čti více…
04 – Červnový zájezd do Itálie – terénními vozy v lomech na bílý mramor nad městem Carrara.
Doly na bílý mramor, dá se mu říkat bílé zlato, leží v Apuánských Alpách.
Po snídani je opuštění pokojů, nakládání zavazadel a jede se do města Carrary. Město jen projíždíme. V místě, kde se musí povinně odstavit autobus mají na informacích ještě zavřeno a tak se projíždí kolem dopravní značky kde je zákaz vjezdu autobusů delších jak 10,5 m. Ten náš měl 12 metrů. Cílem bylo dopravit se na plánovaný čas k museu, kde se prezentuje těžba bílého mramoru, ze kterého i Michelangelo, Canova, Bernini tesali své nádherné sochy.
na kruháči cestou do Carrary
cestou do lomů nad Cararrou
Až v obci Codena či Miseglia dostávají řidiči našeho delšího autobusu zabrat. Ve vesnici nám každý radí jak na to, jak se vyhnout v zatáčce nesprávně odstavenému autíčku. Dospělo to až do okamžiku, kdy jeden z řidičů „klestil“ cestu vzhůru, jen červený praporek mu v ruce chyběl. Zpět to pak bylo další divadlo, protože se z překladišť vracely mohutné nákladní vozy do provozovaných lomů. Dokonce i jeden z potulných pejsků se rozhodl, že nám bude velet a půjde v čele kolony autobusu a osobních aut řadících se postupně za námi.
přestupujeme na jeepy
prodejna upomínkových předmětů z bílého mramoru Čti více…
Už to bude po 14, kdy budeme trávit čas na Ischii.
Byl pátek 16.června, kdy jsme se vydali na ostrov Ischia s tím, že den před odletem strávíme pěkné odpoledne u vody na plovárně v Divoké Šárce. A protože vzpomínání a základní informace o tomto pobytu jsou tentokrát delší, dávám archiv fotek také hned na začátek pro ty co nemají čas vnímat případná doporučení a dobré rady.
Pobyt dva dny v Tropicalu a výlet ze Serrary na hotel Loreley.
Večerní koncert v sobotu 17.června jsme nepostřehli, protože na hotelu byla gala večeře na terase, ale jak naschvál bylo hodně větrno a tak jsou tu fotky „načančaných“ stolů s bufetovými lahůdkami. A pak už se jen jedlo a vidělo se, jak se kolem stmívá a někde pod námi se asi i koncertuje. No dobře napapaní jsme se šli podívat jestli tam ještě něco není, ale nafotila se jen nádhera nočního osvětlení, a to se dá jen tehdy, když bydlíte na hotelu v dané lokalitě.
Další den 18 června byla neděle a pak ještě i ten další den 19.června v pondělí jsme využili nabízené možnosti, hotelu Loreley. Totiž nahlášením hotelu na pokladně termálního parku Tropical máte vstup jen za 10 eura, takže dva dny po sobě a jen na jiném místě v areálu na lehátku si užíváme léčivých a nejčastěji teplých vod. Ale ten druhý den na mě vlezla chřipka, asi jsem ji chytil v letadle, takže mohu konstatovat, že teplé vody nebyli dosti teplé a hodně jsem si to protrpěl. Coldrex bylo to, co mě léčilo a snad i vylepšilo mou pohodu.
Za sebou tři dny na jednom místě, to by jsme nevydrželi a tak jsme si dali výlet. Je úterý 20.června, nebude moc lidí, ta snad to půjde. Dole v turistickém centru, ale dá se to i na konečné autobusu v S. Angelu koupit lístek na jednu jízdu. Raději jich už tedy koupím více. Jen nám ten náš spoj ujel před nosem a tak jsme sledovali chování lidí, převážně německy mluvících, jak spustí, když se uvolní dveře autobusu a oni ze stísněných poměrů vypadnou na vyhřátý asfalt. Jak stádo co neví co se s ním děje. Už jsme tak jednou pozorovali krávy na Azorech, když je přivezli na pastvu. Když pak přijel náš spoj, tak jsme si už dávali pozor na ty co vystupují a vyhli se jejich zmatenému chování a nastoupili a jeli.
Vyjeli jsme na vrcholovou vyhlídku s velkou a pro dané místo typickou Pinií.
ohlédnutí k vyhlídce
jen se kocháme pohledy na S.Angelo Čti více…