Cestovatelské tipy a rady na cesty

Azory díl 3 – první naše cesta autem na západní pobřeží ostrova.

Dnes bylo 20.června a já šel vypůjčit rezervované vozidlo. Dojel jsem autobusem do Ponta
Delgady a zašel do půjčovny na náměstí Campo S.Francisco. Přesně na 11 hodinu to bylo
zabukované a taky přistavené. Poprvé jsem měl auto Ford, kde klíče neexistují, startuje se
zcela jinak a tak napoprvé to ani nenaskočilo, byl v tom fígl a už ho znám. Na tachometru
bylo jen 993 km a plná nádrž. Ale hned na počátku nervy. Z platební karty byla načtena
kauce ve výši 890 eur. Takže jsem zvědav, jako to vše dopadne. No z Ponta Delgada jsem se vrátil, naložili se věci a jeli jsme směrem na západní stranu ostrova, aby jsme uviděli za
předpovídaného krásného a slunečného dne první, hojně navštěvované místo Sete Cidades.
Bez problému jsme objeli hlavní město po dálnici a odbočili jsme v místě, kde to ukázala
hnědě zbarvená směrovka. Už vím, že takto značené směrovky vedou jen na krásná místa
s krásnými výhledy. No a to první co bralo dech byly krávy, černo bílé či černé, co na Vás
koukají za ohradou, kterou tvoří kvetoucí hortenzie.

místo keřů jen krásné a rozvinuté hortenzie typická krajina - hortenzie a černobílé krávy

A vy jedete po silnici, kde všude kolem jsou hortenzie. No prostě nádhera, kterou u nás prostě neuvidíte. Jen připomenu, že takový květináč s hortenzií u nás pořídíte za 490 Kč. No a tady všude hortenzie. Většinou bílé či světle modré, no a pak i jiné tmavě fialové či modré. Ale růžové zatím nikde.
No vyjeli jsme na vrchol kráteru, místo s výhledem jasně označené, na něm spousta aut a pak obrovský hotel bez oken, bez dveří, zarostlý v zeleni a kolem les s jinými jehličnany než
vidíte u nás. Hodně zajímavé a krásně romantické místo k podívání a zamyšlení nad nicotností bytí. No prostě bere to dech. No a pak už jen zíráte pod sebe na dvě jezera, jedno světle zelené a druhé, jakoby plné sinice, ale světle zelené sinice. Kolem okolo strmé svahy porostlé zelení, to proto, že stojíte na okraji propadlého kráteru zaplněného vodou. Mezi jezery je most, který ty vody propojuje, ale barvy si každé to jezero drží.

a jsme nad jezery a městem Sete Cidades no a tohle vlevo je Lagoa Verde Čti více…

Azory – díl 4 – termální vody a fumaroly ve Furnas.

Podle předpovědí na webu www.yr.no mělo být tento den škaredě. Na západě tmavá modrošedá barva letících mraků, na východě jen světlý odstín, takže tam by mělo být pěknější počasí. A taky bylo, jen bylo pod mrakem a sem tam mrholilo, nějaký výrazný déšť nebyl a tak jsem zvolili přiměřeně dobře. Do Furnasu to bylo takových 45 km, ale pak se v městě samotném vyznat to bylo složitější. Mátlo nás to, že tu byla spousta směrovek na Ponte Delgado, ale jeden směr byl přes severní dálnici a ten druhý po jižní silnici, kterou jsme přijeli. No a ve městě samotném to bylo ještě složitější najít samotný termální park. Pro pěší nic složitého, pro řidiče pěkný oříšek. Ten správný směr ke vchodu do parku měl totiž jednosměrnou ceduli a na příjezdu jen zákaz odbočení vlevo. No a tak jsme zabloudili a naše tápání přerušili až na místním hřbitově a tak zcela náhodně máme trofej ve fotkách náhrobků, které vypadají jako semafory u nás na křižovatkách.

na hřbitově ve Furnas - náhrobky jsou zde jako semafory dům na střeše ve Furnasu

Ale nakonec jsme taky našli dům postavený na střechu a nahlédli do pěkného novějšího kostela. No a pak už jsme zaparkovali a pěšky dohledali ten termální park a vstoupili do něj. Cena vstupenky zase stoupla a bylo to na osobu 6 eur. V poznámkách jiných cestovatelů to bylo jen 5 eur. Ale my toho bohatě využili a rochnili se v teplé, asi 36 a více stupňů teplé, hnědě železem zabarvené vodě.

procházíme se parkem a nyní do převlékárny a do plavek a už si bahníme Čti více…

Azory díl 5 – Nordeste a pak po severním pobřeží zpět.

Dnes jsme se vozili autem už třetí den. Podle předpovědí mělo být dopoledne jasno, pak oblačno a tak to taky bylo a my se podle toho vydali na místa o kterých jsme v rámci
příprav četli. Po dálnici hned nad ránem, tedy po snídani v 7.30 hodin, jsme vyjeli to bylo v 8 hodin. Jako dálnice to je namalované na mapě, ale kvůli horskému terénu to je jen občas silnice se čtyřmi pruhy, pak třeba jen se třemi a sem tam to má jen dva pruhy. My měli to štěstí, že to jelo pomaleji, protože před námi jel pohřební vůz s neboštíkem. Ale pak jsme jej na delším rovném úseku konečně předjeli a v 9 hodin jsme vystupovali na první naší zastávce ve městě Nordeste na východní části ostrova.

parčík pro děti pod mostem v Nordeste Nordeste

Pěkné a ráno hodně poklidné městečko nad oceánem, staré i nové domečky a ty staré, takové malebné, prozaické. No a všude samé květy. Ještě jsme podle směrovek dohledali a našli koupání v oceánu pro místní. Když jsme sjeli kousek z hlavní silnice za městem, raději jsme zůstali stát v jedné přehledné zatáčce, kde byl výhled pod nás.

vyhlídka za Nordeste a na jejím konci je koupaliště pro Nordeste koupaliště po přiblížení Čti více…

Azory – díl 6 výlet za zhoršeného počasí.

Dnes, to je 23.června byla špatná předpověď počasí a ta se bohužel naplnila. Ale i přesto jsme se vydali k jezeru Lagoa do Fogo. Pěkně klikatou silničkou až k hnědě podbarvené značce s dalekohledem, že jako tady je dobrý výhled, ale jako by letadlo stoupalo do mraků, tak i nyní mlha stále sílila, až jsem jel jen podle středové čáry, opatrně jak se jen dalo. Takže na vrcholu kde už mohlo být vidět jezero, nebylo nic, jen silná mlha a okolo 14 st. C. A tak jsme hned pokračovali v jízdě a sjižděli podle mapy až do míst, kde na druhé straně ostrova, tedy straně severní je další z atrakcí tohoto ostrova Caldeira Velha. Podle předchozího nastudování se tady dá rochnit, tedy koupat, spíše ale jen posedět v přírodním jezírku pod vodopádem.
Když jsem zastavili, tak to bylo hned za zastavujícím autobusem, podařilo se cestující Italy předběhnout, protože naštěstí oni museli dát svačinku u pojízdného bufetu. Vstupné na osobu 2 eura. Nová brána, krásně upravená přístupová cesta, kolem velké přesličkové stromy, jako v ráji či v době Jurského parku.

a ohlédnutí na vstupní bránu do parku tabulky co ukazují kam ještě nahlédnout

Pak to přišlo, nádherné zákoutí s novou budovou servisu, kde uvidíte co se dá na ostrově uvidět a je spojeno s vulkanickou činností. Na druhé straně cesty pak vytéká z hory pramen a pod ním bublá země, tedy bahýnko, a v jezírku to taky bublá a voda tu má 60 st.C.

tady pozor je to horké až 60 st.C a jen si to tak bulblá když odcházíme z parku je narváno Čti více…

Azory – díl 8 – koupání v teplé vodě oceánu na ponte Ferraria.

Zase nám počasí nemělo vyjít, ale informace na webu www.yr.no jsou spolehlivé a tam jsem před výjezdem zjistil, že na západní části ostrova bude ze špatného počasí jen šedá, takže to může být lepší než špatné. A tak jsme se dali směrem na Revalu, podívali se cestou na letiště z vršíku a zahlédli i start menšího letadla společnosti SATA, co na tento ostrov létá ve větším počtu než jiné letecké společnosti.
cestou se zastavíme nad letištěm za Ponta Delgadou i tady se bydlí, protože letiště je hluboko pod nimi
No a pak jsme jeli až k odbočení na výhled v horách, na
Cavoa. No a jak jsme stoupali, tak se zhoršoval výhled, až jsem musel zapnout mlhovky a jet v pořádné mlze bez výhledu do okolí. Úmysl dát si vycházku na vrcholu a obejít malá jezírka tedy nevyšel. Jeli jsme tedy dál na výhled na jezera u Sete Citades, kde už jsme měli při našem zastavení hezké výhledy a hezké počasí. Hřeben této zatopené kaldery je níže položený jak vrchol Cavoa a tak se stalo, že na malou chvíli jsme i viděli jezera pod námi. Ale bylo jen na maličkou chvíli, takové malé štěstíčko.
zastávka nad jezery u Sete Cidades, když je to v mlze, spíše mracích od jezera není poznat jak je kolem krásně Čti více…

Azory – díl 9 – konečně k jezeru Lagoa do Pogo.

Bylo 26.června, neděle, předpověď dávala tušit na slunečný den. Ale když jsme nasedali do
auta, na vrcholku kopce, tam někde kde je to jezero byla čepice mraků, jinak pěkně
teploučko. Bylo jen 9.30 a tak tu byl nápad, co tak se podívat do Ponta Delgada, kde je
krásný kostel, který jsme již viděli, a kam jsme i včera dojeli, ale už zavírali kvůli fotbalu Portugalsko – Chorvatsko, mimochodem vyhráli Portugalci v prodloužení na penalty. No a pro
dobrý nápad vše. Když jsme vstoupili a přistoupili k pokladně, protože tohle je kostel jako
koncertní sál a sakrální museum, tak nám bylo s úsměvem sděleno, že v neděli je vstup free.
Jo a ještě moment, dali mi na to i lístek sjetý na pokladně.
podíváme se do kostela . musea Igraja do Colegio v prostorách Igreja do Colegio se pořádají koncerty Čti více…

Azory díl 10 – Naposledy s autem do Ponta Delgady a v okolí aparthotelu.

Bylo 27.června, pondělí a já jel dopoledne vrátit auto. Nebylo v tu dobu v kanceláři človíčka, bylo 9.30 . Úředník dohledal předem připravené papíry a šel se mnou převzít auto. Napětí jak to dopadne. Vzhledově bylo vše bez škrábanců a promáčknutí, takže šlo o informaci „OK“, což znělo dobře mému uchu . Ještě ověřil, jestli je plná nádrž. Cosi zmáčkl a z mého vizuálního vnímání ukazatele – že je plná, byl hned příkaz úředníka doplnit. A protože k předání podle papíru v 11 hodin, byl ještě čas, jel jsem na nejbližší stanici ten benzin doplnit. Bylo toho za 5,70 eur, a asi 4,26 litru za 1,28 eur na litr.
Takže pozor, žádná tolerance, jsou hodně přísní. Ale na podruhé už byla kancelář plná lidi. Ale úředník se právě vracel od jiného předání vozu, kterému našel škrábance od větví a někam toho řidiče poslal.
Já mu ukázal, že jsem doplnil, on znovu v autě zmáčkl jakýsi knoflík, zjistil, že je fakt plná nádrž a šel se mnou do kanceláře, požádal mě o platební kartu, naťukal cosi do přístroje a dal mi potvrzeni, že kauce 890,19 eur je uvolněna. Takže resume pro naše ježdění autem je : při předání na tachometru byl stav 1805 km a my tak najeli celkem 1805 – 993 = 812 km za 7 dnů zápůjčky. Za benzin jsme zaplatil celkem 38 a 39 a 5.70 = 82,70 Eur. Za vypůjčení auta přes cestovní kancelář se platilo na 7 dnů 9000 Kč. Takže cestování po ostrově vyšlo denně 1285 Kč a 11,81 eur za benzin a to vše na dvě osoby. Na jednoho by to pak v přepočtu dalo 29,50 eur na den. Placený výlet na den tu stojí kolem 55 eur a na půlden pak kolem 35 eur. Efekt je zřejmý a mohu jej doporučit. Vše se vylepší pomyšlením, že při placeném výletě děláte jen to co je vám dovoleno a my si to užívali jak se nám to hodilo a jeli tam, kde chtěli a kdy chtěli a ještě to přizpůsobili nejistému vývoji počasí. Půjčoven je tu více, ale musíte vědět kde je najít, musíte si umět přečíst podmínky zápůjčky a musíte počítat i s tím, že vám vozidlo nedají v okamžiku, kdy navštívíte kancelář. Jen tak mimochodem v Ponta Delgádě na promenádě se půjčují i kola a to za 2 eura na hodinu, či 4 eura na dvě hodiny. Možná to bude pak i levnější. Já objevil čtyři jména kanceláří. Ale raději jsem byl spokojen s tím, že jsem měl vše předem a přesně na čas zajištěné.
No a my po vypořádání formalit při vypůjčení auta šli na obhlídku Ponta Delgády, a to tak, aby jsme viděli to co jsme ještě nestihli zhlédnout. A bylo ještě co vidět. Kostel Santo Cristo na náměstí S.Francisko.
kostel Igreja de Santo Cristo kostel Igreja de Santo Cristo
Byl otevřeny, byl úžasný svou atmosférou a uspořádáním. Pak další místo našich opomenutých prohlídek byla tržnice. Tady bylo v pondělí poloprázdno. Koupili jsme na pozdější vychutnávání zážitků místní malý bochník sýra a šli na nábřeží. Tady jsme konečně objevili i veřejnou plovárnu pro Ponta Delgadu.
veřejné koupaliště v Ponta Delgada luxusní jachta v přístavu Ponta Delgady Čti více…