Bylo to v úterý 3.července roku 2007, kdy jsme se vydali půjčeným autíčkem směrem na Palermo. Cestou bylo několik zastavení, která se nedala minout, protože jak jsme se blížili Palermu objevovali se tak nádherné pohledy, že v minulosti jim podlehlo mnoho i významných osobností, jak to je psáno v průvodcích.
cestou na Palermo pořízené záběry
místo s nádhernou vyznačenou vyhlídkou při cestě do Palerma
Měli jsme namířeno k místu nad městem s dómem Montreale a do centra města, kde jsou významné památky, kterou každý zájezd železničářů doporučuje a zvládne navštívit, protože to je kousek od centrálního nádraží. Ale my přijeli autem a k nádraží jsme se včas nedokázali nasměrovat a tak z Palerma mě zůstal jen dobrý pocit z toho, že jsme jej projeli bez dopravní nehody. Jen považte, že všechna auta jedou stejně rychle, ve čtyřech proudech bez dělících pruhů, kdo to zná tak mezi vámi kličkuje, někdo i v druhém krajním pruhu z ničeho nic zastaví a vykládá zeleninu do obchodu tak, že v náruči nese tak pět bedýnek třeba rajčat, nevidí před sebe a klidně vstoupí do toho úplně krajního jedoucího pruhu a nic se mu nestane. A vše kolem najedno zpomalí či zastaví, či odbočí a pak se zase rychle rozjede. Na křižovatkách se jede tak dlouho na červenou, až to najednou prostě nejde a kdo se snaží dodržet pravidla, tak na to doplatí. Takže tu hrůzu mám za sebou a určitě vím, že příště zastavím s autem někde u nádraží v předměstí, kde to ještě ujde s tím dopravním ruchem a do centra se vypravím vlakem a pak si prohlédneme vše, co nám na tomto výletě ušlo. Čti více…