Cestovatelské tipy a rady na cesty

03 – cesta pod Tatrami přes Kežmarok až do Bardějovských kúpelí

Bylo úterý a my se vydali na další putování na Poloniny. Protože jsme byli často v Liptovském Mikuláši, byli jsme zvědavi jak to tam asi dnes vypadá, když už tímto městem musíme projet. Jedeme totiž bez dálniční známky a musíme tedy po staré původní silnici.

Po ránu se nám pak poprvé objevilo místo, známe s folklorních festivalů ve Východné. Vždy jsme to projížděli vlakem a tak jak to tady vypadá ve skutečnosti bylo pro nás milým překvapením. Nad dědinou je oplocený areál v jehož středu je i dřevěná rozhledna. Byla otevřena vstupní brána a tak jsme si jej celý prošli.
Místo žacího stroje tu byl bača s ovečkami tak to bylo stylově obhospodařované. Podle bači jsme prošvihli sobotní volbu krásky v lidových krojích a festival brambor. Podle reklamy se tu pořád něco děje.

amfiteátr ve Východné amfiteátr ve Východné Čti více…

04 – Prohlídka Bardějova a cesta na Dukelský průsmyk
s postupnou návštěvou dřevěných kostelíků a musea Andyho Warhola
v Medzilaborcích

Máme před sebou třetí den našeho putování Slovenskem. Město Bardějov jsme vynechali a nechali si jej na ráno. Nikdy jsme tady nebyli a tak nás zde překvapilo několik věcí najednou. město je zapsáno na seznamu UNESCO.

na prohlídce města Bardějova na prohlídce města Bardějova

V ranním slunci a bez lidí to byl překrásný první dojem. Velké překvapení jak je to tady krásné. Bazilika byla ještě zavřená a tak jsme si postupně prohlíželi jeden krásnější dům za druhým kolem celého náměstí. V horní části jsme zabočili do postranní uličky a z kostela jsme slyšeli hudbu. když jsme dorazili před vstup do kostela už jsme se tam nemohli dostat, protože z kostela šli davy školáků. nedalo nám to, zeptat se co to znamenalo. Bylo nám sděleno, že v kostele františkánů se každou středu ráno koná školní mše. Tak tohle jsme u nás ještě nezažili. Blížil se čas kdy otevřou basiliku. Konečně je 9.30 a my můžeme vstoupit. Koupil jsme si i povolenku na focení, protože to stálo za to. Za seniora to tu je 1.50 a za focení 2 eura. Krásné to místo a bez focení bych si to neužil.

zaplacené focení v katedrále v Bardějově zaplacené focení v katedrále v Bardějově Čti více…

05 – Zastavení v Pčoliném, výprava na Morské oko a ještě i návštěva
dřevěných kostelíků

Probouzíme se na parkovišti pod kostelíkem v Papíně. Bude překrásný den a já se pokouším nafotit východ slunce nad krajinou Polonin.

mlhavé ráno pod kostelíkem v Papíně sleduji východ slunce nad obcí Papín

Prostě tu nádheru jak se postupně mění osvětlení a barevnost okolí, tu jen tak ve městě a mezi paneláky nezažijete.

sleduji východ slunce nad obcí Papín sleduji východ slunce nad obcí Papín Čti více…

06 – návštěva dřevěných kostelíků cestou do Uliče
a pak termály na Zemplínské přehradě.

Je tu náš pátý den putování a pátek 9.září k tomu. Nad námi modrá obloha a sypaná hráz přehrady Starina. takže po snídani si to tu musíme taky trochu obhlédnout. Mají tady vyhlídku odkud se dá celá přehrada pěkně obhlédnout z jednoho místa. Takže po hodince už jedeme na konec světa do městečka na hranici s Ukarajinou do Uliče.

výhled na přehradu Starina výhled na přehradu Starina

No a samozřejmostí je, že taky ještě bude nějaké to odbočení k prohlídce dřevěného kostelíku.
No a první je do obce Topola.

dřevěný kostelík v obci Topola Čti více…

07 – Od přehrady Domaša přes Prešov a Levoču
s odpočinkem v termálních lázních Vrbov.

Krásné ráno, klid a pohoda na břehu přehrady Domaša, mlha nad hladinou mizí a bude zase horký den sobota 10.září. V plánu máme navštívit město Prešov a pak Levoču, víc si na tento den neplánujeme. Přesun po téměř prázdné silnici je proto, že dálnice tady již převzala nadvládu a tak původní silnice je opravená a je funkční téměř jako cyklostezka. No prostě je to hodně zajímavé. V Prešově odstavíme autíčko do stínu a jdeme do centra. To je tady podobné jako v Košicích. Hlavní ulice mírně rozšířená aby pak uprostřed stála katedrála. Ano je to podobné jako v Košicích, ale je to jiné a rovněž hodně poopravované. Máme to ale i barevně vylepšené protože se tu koná festival piva jídla, vyhrává hudba stánky se připravují na pozdější nával.

při procházce hlavní třídou Prešova při procházce hlavní třídou Prešova

při procházce hlavní třídou Prešova při procházce hlavní třídou Prešova

Je horko a tak taky zkusíme místní zmrzlinu a nebyla špatná, tedy šizená vodou. Ale putování městem je i po ránu úmorné a tak po hodině a půl nasedáme abychom popojeli. Vjíždíme do zalesněné krajiny a najednou se v zatáčce objeví silueta špišského hradu. Ale jak naschvál se v tomto místě nejkrásnějšího výhledu nesmí zastavit a vyhlídka tu zřízená nebyla. Takže siluetu hradu fotím až později.

cestou z Prešova pod Spišským hradem na náměstí ve Spišském podhradí Čti více…

Vzpomínka na velikonoce v Bešeňové v roce 2007.

Je čas, kdy nelze někam vyjet a tak abych nezakrněl, vzpomínal jsem na setkání s přáteli z Kanady a tím pádem hledal databáze fotografií z těchto setkání a zjistil jsem, že mám fotky z velikonočních svátků trávených na Slovensku v Bešeňové z roku 2007. A nález mě hodně pobavil, protože jsem se hned pustil do srovnávání toho, co jsme v této lokalitě viděli a zažili v roce 2013. Můžete porovnat se vzpomínkou z roku 2013 na tomto odkazu :
www.cestotipy.cz/2013/co-lze-zhlednout-pri-navsteve-prehrady-liptovska-mara/

V roce 2007 tady bylo málo, tedy určitě méně, návštěvníků jako v roce 2013, ještě to nebylo tak rozsáhlé koupaliště a tehdy jsem se dostal i do prostor, které byly v roce 2013 přístupné jen za zvýšený poplatek.

na termálním koupališti v Bešeňové na termálním koupališti v Bešeňové

Stejně tak dopadlo srovnání s lázněmi v obci Lúčky.
Tehdy jsem bydleli v soukromí a platilo se ještě slovenskou korunou, bydlení bylo prosté ale postačující, v roce 2013 jsem se tam jeli taky podívat a bylo znát, že pronajímání v této obci se bohatě vyplatí.
Ale tehdy to bylo na velikonoční svátky a tak jsme se dokázali o pobratřit, protože manželka už ví co to je „polévačka“ a naši pronajímatelé zase ví co to je „šmigurst“ a co se při tom říká za českou koledu. Samozřejmě, že k pobratření pomohla místní borovička. Čti více…

Bytča – město, které nás překvapilo.

Cestou přes kopce Beskyd do cíle naší dovolené v Zubeni, jsme museli projet kolem města Bytča, o kterém jsme zcela nic nevěděli. Ale když jsme uviděli směrovku „sobášný palác“ vzbudilo to naší zvědavost, ze které se pak stalo obrovské překvapení. Už jen to, že někde mají k sezdávání sobášný palác, kdo jste to kde viděli či věděli ?
Zavedlo nás to až k místu, které zářilo novotou, s novým parkovištěm, novou fasádou a novou parkovou úpravou. Takže jdeme si to pořádně prohlédnout.

tohle je v Bytči, kde jsme jen měli projíždět, ale směrovka k sobášnej izbě nám nedal spát postavil to majitel tohoto zámku jako svatební palác pro svých 7 dcer, které tu byly postupně oddávány Čti více…