

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Vzpomínka na léčebný pobyt v Luhačovicích – červenec 2021.
Měl jsem covid a k tomu i léčení zápalu plic ve Vojenské nemocnici, a proto jsem měl oprávněný nárok na doléčení v lázních, kde se věnují léčbě podobných nemocí.
No ale dostat se k tomuto oprávněnému nároku nebylo normální a průtahy s tím spojené až podivuhodné, což je na dlouhé vzpomínání, takže se budu věnovat až dosaženému a vybojovanému pobytu v lázních a hlavně výpravami do okolí Luhačovic, což budou jednotlivé vzpomínky, protože jsem dojel do lázní autem a tak objevit Valašské Klobouky, Brumov – Bylnici či Slavičín a jiné jako Bojkovice, Uherský Brod či Hluk nebylo takovým problémem.
Hned po příjezdu dne 1.července jsem se ubytoval ve dvoulůžkovém pokoji, přesto, že jsem měl objednán, jak jsem se domníval, pokoj jednolůžkový s příplatkem. Na recepci jen základní informace, předání klíče a zapsání SPZ mého auta pro volný příjezd na parkoviště. A kdeže to mají takové služby? Je to v LLD Praha, kousek za centrem lázní ve směru na Pozlovice.
léčebný dům Praha, kde jsem pobýval 21 dní
LLD Praha a Augystiánský dům
Vstoupil jsem do zamčeného pokoje a z pohledu na druhé lůžko a pak i do skříně, bylo zřejmé, že tady nebudu sám. Nechal jsem na pokoji zavazadla a na nic nesedal a nerozbaloval v domnění, že jde o omyl a hned to šel reklamovat. Dlouho předlouho paní z recepce hledala mou objednávku a když zjistila, že nelžu, vysvětlila to opomenutím paní, která se mnou elektronicky komunikovala a opomněla to evidovat.
Po návratu na pokoj jsem tedy rozbalil malé zavazadlo a protože už byl čas oběda, šel jsem si ověřit, jak to tu chodí a jak hlavně tu bude v restauraci o mne postaráno. Ale hned jsem byl evidován, tedy odškrtnut v seznamu a po té usazen. Hned první oběd byl dobrý a dobré bylo i ostatní papání po celou dobu pobytu. Pak jsem vyšel do centra lázní, protože rozpis procedur obdržím až 2.7. po snídani.
Malebné to prostředí a bez velkého množství lidí, protože byl teprve čtvrtek. No a tak jsme si to vše prošel a fotil co bylo pěkné, ale co jsem už vícekrát také viděl. Ale prostě to člověku nedá, aby nenafotil lázeňský dům, postavený podle Jurkoviče.
vládní vyla na cestě k promenádě
vládní vyla na cestě k promenádě
Je opravena i kolonáda, kde je volně k načerpání, tak vyhledávaná, kyselka s názvem Vincentka.
v pozadí pavilon Vicentky
lázeňská promenáda po rekonstrukci - nový zdroj Vincentky Čti více…
Návštěva Bojkovic a rozhledny Doubrava u Loučky.
V roce 2018 taky v červenci jsme v Bojkovicích byli jen proto, že jsme byli zvědaví, jak může vypadat taková svatba na zámku. No a tak o zámku jsem tentokráte už něco věděl, ale když se našlo volné odpoledne po procedurách rozhodl jsme se tam zajet znovu a posoudit, jestli se něco mohlo změnit. A změnu jsem zaznamenal hned ve chvíli, kdy jsem poprvé pod sebou spatřil Bojkovice a nad nimi zámek Nový Světlov.
zámek Nový Světlov nad Bojkovicemi
zámek Nový Světlov foceno za branou dál do parku se nesmí, soukromý majetek
Jak to vypadá na zámku objevíte v odkazu na tento web :
https://www.cestotipy.cz/2018/bojkovice-luhacovice-cervenci-2018/
Nyní jsem k zámku vyjel, zaparkoval. Bylo krásné slunečné počasí a bylo 12.7. tedy pondělí. Na bráně vysel zámek, branky zamčené a všude nápisy „soukromý majetek, vstup zakázán.“
Chtěl jsem jen fotit, ale proti mě šla na cestě od zámku dvojice. Byl jsem zvědav, jak se dostanou ven. Dostali se a když jsem je chtěl napodobit, byl jsme upozorněn na to, že tam je někdo, kdo mě drsně vykáže. Ale pokud se tam hodláte podívat, pak si najdete otevírací dobu a dny prohlídek na tomto webu : https://www.zameksvetlov.cz/
kostel sv.Vavřince v Bojkovicích
interiér kostela sv. Vavřince v Bojkovicích
Takže jsme se k zámku a tak i ke krásné fotce novogotického zámku nedostal. Musím konstatovat, že zahradní úpravy dávali dojem, že se na zámku mění stav k horšímu, zahrada pustne. Otočil jsem to a jel do města.
Tady jsem mohl jen žasnout nad květinovou výsadbou a nad kostelem, postaveným na vršku nad městem Bojkovice. Zaparkoval jsem u obchodu a šel na obhlídku všeho zajímavého a pěkného, tedy i ke kostelu jsme trochu musel vystoupat.
V kostele zněl hlas z kázání. Vstoupil jsem a připravil se na focení. Kněz přerušil kázání, čekal a pak mě bez roušky vykázal. Všechny hlavy se otočili aby viděli, kdo že si to troufl vstoupit bez roušky.
hřbitov při kostele sv. Vavřince v Bojkovicích
hřbitov a v dáli pak zámek Čti více…
Nedělní výlet údolím Luhačovického potoka až do Valašských Klobouk –
neděle 4.července.
Jen v neděli není při léčení v LLD Praha žádný rozpis procedur a tak jsem mohl jen nahlásit, že nebudu na oběd a mohl jsem vyrazit. Lákalo mě údolí Luhačovického potoka na které mě nalákal výhled z památného místa na Ploština, kam se dá i dojet autem z obce Drnovice. To co jsem cestou objevoval pak byla jen náhoda.
Takže první odbočení z hlavní silnice na Vizovice byla podle směrovky v Dolní Lhotě na Loučku. Cestou jsem v Dolní Lhotě minul nově vyhlížející a ještě nedokončený kostel u kterého jsem se zastavil až při zpáteční cestě. Zlákala mě nenápadná směrovka k nádrži Křešov před obcí Loučka. A jsem rád že jsem odbočil. Dojel jsem k hrázi a pod hrází jsem svou přítomností vyrušil u snídaně táborníky, kteří si právě dávali snídani pod přístřeškem nějaké místní klubovny. Na břehu vodní nádrže už vyčkávali na svůj první rybičku místní rybáři.
vodní nádrž Křešov u obce Loučka
táborníci pod nádrží
Projel jsem obcí Loučky a po své levé straně pořád viděl nějakou rozhlednu. Jak se jmenuje a jak se k ní dostat jsem zjistil až po návratu z výletu, takže to bude můj z některých dalších výletů, jak si krátit čas léčení.
Dorazil jsem do obce Újezd a čekalo mě velké překvapení. Ulice i náměstí liduprázdné, ale stánky připravené k nějaké té poutní slavnosti už byly připravené. Byla neděle a tak jsem nahlédl i do otevřeného kostela, kam se teprve začali scházet místní věřící.
kostel sv.Mikuláše v Újezdě
nedělní trhy v Újezdě
Kostel je zasvěcen sv.Mikuláši a byl postaven v letech 1844 až 1845. U kostela je také památník obětem vypálených vesnic na okolních samotách jako je ta Ploština.
interiér kostela sv.Mikuláše v Újezdě
památník obětem vypálených vesnic z okolí v Újezdě Čti více…
Podívali jsme se na zámky, které byli pro nás dosud neznámé.
Základním cílem a jakousi povinností byl opět hřbitov ve Vřesině, kousek od Poruby. Už konečně povolily restrikce kvůli covidu a tak jsme mohli vyrazit na delší trasu a dokonce jsme i plánovali oběd někde na předzahrádce. Při ranním odjezdu z Olomouce nám pršelo, pak to polevilo, když jsme dojeli na náměstí ve Fulneku. Naposledy, když jsme tady zastavili, tak jsme hledali cestu jak dojet k zámku nad městem. nyní už víme, že dojet se sem dá, jen pokud k tomu máme oprávnění, jako třeba soukromý majitel zámku na Fulnekem.
na náměstí ve Fulneku
na náměstí ve Fulneku s radnicí
No musí se od náměstí po svých pořád do vrchu kolem kostela Nejsvětější Trojice.
Když jsme vystoupili z auta, začalo poprchat. Došli jsme do otevřeného kostela nad náměstím. Jen jsme zírali na tu krásu a hlavně na nově pozlacenou barokní výzdobu kostela a přilehlých klášterních chodeb. když jsme vyšli z kostela už pořádně pršelo.
kostel nejsvětější trojice ve Fulneku
interiér kostela ve Fulneku
Ale nedali jsme se odradit a tak se stalo, že jsme stáli před branou do parku před už opraveným zámkem. Byl jsme zvědavý, komu to tu nyní patří a zjistil jsme, že adresa současného majitele je v panelákovém bytě v Ostravě – Porubě. Obdivuji odvahu takových to majitelů dát se do tak ohromné práce a finančních závazků.
celkový dojem ze zámku nad Fulnekem
ještě jedno sídlo, které je ve vlastnictví zámeckého pána Čti více…
Další lednové výlety a procházky v roce 2021.
Jako prevence proti zblbnutí v době covidové se doporučují procházky, či výlety alespoň v okolí bydliště. No a to byl důvod k tomu aby jsme po sobotním obědě zašli na procházku ze které se pak stal výlet za účelem zjištění, co se kde děje a mění.
Takže bylo rozhodnuto, že pojedeme na štěrkové jezero Poděbrady, které je hned za Olomoucí a kde bývá celé léto dobrá a čistá voda ke koupání. A doufali jsme, že tam nebudou shluky lidí bez roušek a že parkoviště bude volné a bude kde zaparkovat. Volno tady bylo, ale protože tu je na břehu předního jezera krásné letní posezení při chlazeném pivu a je to jaksi při nějaké cyklotrase a pejskaři to objevili jako místo, kde si jejich miláček jakékoliv velikosti a rasy může zaskotačit ve vodě, tak se to ujalo a my po příjezdu byli přivítání hlukem pejsků co se radovali z toho, že páníček na ně myslel.
u štěrkového jezera Poděbrady u Olomouce - leden 2021 hladina vody je výš asi o 1 m
u štěrkového jezera Poděbrady u Olomouce - leden 2021
No teď jen k tomu co jsme mohli srovnávat s dobou letního koupání. Parkoviště zaplněné do 1/3. Rodiče s dítky a samozřejmě většinou i s pejsky. Hladina vody asi o 1 m vyšší než v létě a tam, kde se dá ležet na dece v pokosené trávě, tam stojí voda, vše je dostatečně podmáčené. Nastala tu dokonce vláda bobrů, protože pár stromů při cestě je pokáceno a na kmeni okousáno do tužkové špičky. Jen co jsem se zamyslel nad tím, že by to bylo dobré koupání pro otužilce, už jsem jednu zarudlou postavu s čepičkou viděli ja brázdí poklidnou hladinu jezera. Když jsme odcházeli dokonce dva otužilci seděli jen tak v plavkách na lavičce u zaparkované maringotky. Takže tu ukotvila skupina klubu otužilců.
u štěrkového jezera Poděbrady u Olomouce - leden 2021
i v lednu si dobře zaplavali
No a ve stánku fronta na výdej z okénka, na lavicích dosti lidí u kafé či piva a nad pohárem od blata zacákání náruživý cyklisté.
Sedáme, po malé procházce v podmáčené louce, do auta, ale ještě se nám domů nechce a tak přichází nápad, podívat se ke štěrkovému jezeru za obcí Náklo. Jsme zvědavý jak to tam je v zimě s parkovanými karavany, které byly už v květnu roku 2020 v takovém počtu, že jen tak přijet a postavit se kousek od vody s našim „autíčkem“ to tehdy už ani nešlo.
štěrkové jezero u obce Náklo z května 2020
u jezera na Nákle - leden 2021 Čti více…
Cestou na hřbitov ve Vřesině za poznáním blízkého okolí.
Je tu čas „dušičkový“ a tak jsme jeli zavzpomínat na naše blízké na hřbitově ve Vřesině, což je obec u Ostravy – Poruby. Jet jen tak na hřbitov a zase zpět je nám téměř cizí a tak jsme vyrazili už 28.října, kdy byl státní svátek, ale na obloze se mělo ukázat i sluníčko a dny dušiček už mělo být pošmourné a jen mělo pršet.
A tak jsem nahlédl na mapy a objevil ikonku s rozhlednou, která je cestou do Bílovce u malé obce Bílov. Dohledal jsem že rozhledna tu stojí od roku 2006, je zřízena dodatečně na retranslační vži, která má výšku 62 m a vlastní plošina je ve výšce 27 m.
Zastavujeme pod rozhlednou na téměř nové cyklostezce, kde není zakázán ani vjezd osobním autům. Na této webové stránce najdete detailnější informace :
https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADlov_(rozhledna)
stojíme na cyklostezce z Bílova do Studénky nadmořské výšce 345 m
pod rozhlednou Kanihůra, byla zprovozněna v roce 2006
Takže se podíváme pod věž, která je kvůli coronaviru zcela uzavřena. Je ještě mlha nad krajinou, ale i tak ten pocit volnosti, nikde nikdo, je v daném čase příjemný. Dle mapy se dáváme po této silničce dolů směrem na Studénku. Cestou se nabízí zastavení u rybníka se zajímavým pohledem či ohlédnutím na rozhlednu.
u rybníčku cestou do Studénky se ohlížíme za rozhlednou
u rybníčku cestou do Studénky
Projedeme městem Studénka, postojíme na železničním přejezdu, kde bourají kamiony s vlaky a pak už jen kousek kolem nádraží do obce Nová Horka.
Má tu být zámek po rekonstrukci. Nebyl problém jej objevit, protože stojí na mírném kopečku a jeho novota září do kraje.
vstup do parku při zámku Nová Horka
vstup do parku při zámku Nová Horka Čti více…
Poznáváme něco ze Šumavy – sobota 12.září.
Hned po ránu nás náhoda, tedy objížďka, zavedla ke kostelíku na vyvýšenině, kam jsme se zajeli podívat. A bylo tu první překvapení dne. Stojíme u pomníku padlých amerických osvoboditelů nad obcí Zdouň.
kostel ve Zdouni
památník osvoboditelům z USA
Nasedáme do „autíčka“ a zastavujeme v nedaleké obci Hrádek před zámkem. Takovou nádheru jsme nečekali. Ve vesnici sobotní klid, pohoda, slunce vysoko nad námi jen hřeje. Vstupní portál zámku jen září. Drze chytáme za kliku brány u předzahrady, potom dokonce i samotného zámku a pořád jdou dveře otevřít. Teprve potom zjišťujeme, že jsme vlastně v zámeckém hotelu. Dostali jsme se i do zahrady, kde mají dokonce skleněný „budinek“ ve kterém jsou WC i se sprchou. Ale vše je tak nádherně opravené, že se nemůžeme tou krásou ani nadechnout. Pak jsme si přečetli na plakátech něco o historii tohoto místa a kraje.
Všechny detaily o zámku jsou k dispozici na webu
https://www.zamekhradek.cz/galerie-hradek/
na zámku v Hrádku
na zámku v Hrádku - zahrada
Pak se jelo po místních klikatících se silničkách nahoru i dolů a už jsme stáli u zámku v Mokorusech. Zámek ještě potřebuje hodně peněz na jeho rekonstrukci, ale má za sebou bohatou historii.
u zámku v Mokrousech
u zámku v Mokrousech Čti více…
Od Lipna po Jindřichův Hradec – pondělí 14.září.
Po klidné noci v obci Dobrá vyrážíme do obce Stožec. Až sem se jede po místní silnici bez jakéhokoliv omezení. Na mapě máme viditelnou silnici ale až do Nové Pece. Takže sem se hodláme dostat, ale ve Stožci se musíme rozhodnout, jestli se dopustíme přestupku. Protože dál jen s povolením k vjezdu. Ale protože bylo jen něco po 8 hodině, riskuji a jedeme po uzoučké silnici směr Nová Pec. Jelo se bez problémů, ale jaksi se „staženým zadkem“. Když jsme po 15 km v Nové Peci, veškerá nervozita padla, nikdo nás nechytl. Projeli jsme krásnou krajinou, kudy můžete jen na kolech. V Nové Peci fotíme začátek přehrady Lipno.
začátek přehrady u Nové Pece
začátek přehrady u Nové Pece
Pak ještě focení z nadhledu tu krásu vodní plochy ozářené sluníčkem si musíme ponechat ve vzpomínkách.
nadhled na přehradu Lipno a krajinu kolem
nadhled na přehradu Lipno a krajinu kolem
V Černé v Pošumaví jen sledujeme provoz na železnici a jak se tady přepravují cyklisté, kteří asi pobývali v campu přes silnici.
v campu v Černé v Pošumaví - jen přes cestu od žel.zastávky
Čti více…
Cestou z Jindřichova Hradce do Olomouce – 15.září.
Čeká nás poslední den putování a poznávání. Po ránu to dáváme po silnici na Brno. První zastavení je v Kamenici nad Lipou. Já to tam už znal, ale měl jsme potřebu se podívat, co se od poslední návštěvy a tak tohle krásné městečko představit manželce.
procházka kolem zámku v Kamenici nad Lipou
procházka kolem zámku v Kamenici nad Lipou
Od poslední návštěvy jsou dokončeny místní komunikace, náměstí a je to tu zase o moc krásnější.
na náměstí v Kamenici nad Lipou
na hřbitově nad Kamenicí nad Lipou
Navíc jsme našli i místní lesní hřbitov a tak tu bylo zase nové poznání.
Po cestě jsme měli možnost se podívat k zámku v Žirovnice. O poznání lepší možnosti parkování a tak jsme zaparkovali až u brány do zámku.
zámek v Žirovnici
zámek v Žirovnici Čti více…
02 – Bystřice nad Perštejnem a pár zastavení při cestě do Jedovnice – září.
Ráno probuzení po 6.30, když kolem nás profrčela parta opravářů, co jela k nedalekému vodojemu.
ráno pod rozhlednou nad Karasínem
krajina kolem Karasína
Byla snídaně a pak se jelo do té Bystřice nad Perštejnem. Jsme tady poprvé a nestačíme obdivovat úpravu hlavního náměstí. Nádherné městečko a my se zase cítíme jako někde v cizině.
Bystřice nad Perštejnem
jsme na procházce po Bystřici nad Perštejnem
Můžeme potvrdit, že se za našeho života po roce 1989 skutečně někde něco změnilo k lepšímu.
V informačním centru v Bystřici jsme jen zírali na propagační materiály. Co zajímavost v některé z okolních obcí, to krásný prospekt. A tak jsme si něco vybrali a hned jsme měli plán dalšího putování. Na cestě je hradní zřícenina Zubštejn nad obcí Pivonice. Autem jedem do obce a z parkoviště to je přímo do kopce lesní cestou jen 500 m.
Jsme na hradní zřícenině a slunce svítí a jsme tu téměř sami a je co obdivovat. Objevili jsem krásné místo k zastavení.
prohlížíme si zříceninu hradu Zubštejn
prohlížíme si zříceninu hradu Zubštejn Čti více…